Frankfurt nad Mohanem - Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na rekordním minimu jednoho procenta. Guvernér banky Mario Draghi zároveň potvrdil odhodlání podporovat evropské banky, a to za pro ně mimořádně výhodných podmínek. Hlavní ekonomická rizika však podle něj trvají.
ECB poskytla loni v prosinci skoro půl bilionu euro na tři roky více než pěti stům evropských bank. Důvodem byla podpora ekonomiky a uvolnění napětí na trzích kvůli dluhové krizi. Další výhodnou půjčku evropským bankám plánuje ECB na konec února.
Mario Draghi, prezident ECB
„Loňský čtvrtý kvartál nebyl pro evropskou ekonomiku příznivý, ale v posledních týdnech se situaci daří stabilizovat. Banky ale stále nepůjčují peníze firmám, takže se ekonomika nemůže opřít o nové úvěry. Aby mělo druhé kolo půjček smysl, musí si banky půjčit aspoň stejně jako v prosinci, tedy zhruba 500 miliard.“
Draghi přitom vyšel vstříc bankám a jako záruku za půjčky bere i dluhopisy zadlužených zemí. Komerční banky je při vzájemném obchodování jako takzvaný kolaterál neberou. „(Draghi) Potvrdil očekávání optimistické části trhu, která sázela na to, že navzdory německému odporu budou podmínky do těchto operací rozvolněné. Tradičně poskytují centrální banky komerčním bankám peníze pouze na 14 dní, maximálně na měsíc až tři měsíce,“ vysvětluje hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Půjčky v dobách krize a nejistoty
„Až začne mezibankovní a úvěrový trh fungovat normálně, nebudou tyto výhodné tříleté půjčky třeba. Je to zcela mimořádné opatření, které ale neřeší základní problémy zemí eurozóny, jako jsou nezaměstnanost a vysoké schodky rozpočtů,“ dodal Draghi.
Výnosy dluhopisů problémových zemí přitom klesly ze svých loňských maxim. Evropská centrální banka je nakupuje, a zvyšuje tak poptávku. Od druhého kola masivní půjčky bankám si slibuje, že se zvýší zájem finančních domů o cenné papíry zadlužených států. „Na jedné straně je zde pozitivní skutečnost, že nároky na kolaterál jsou měkčí, na druhé straně zde převládá řecká nejistota,“ míní Bureš.
Větší zájem o dluhopisy problémových zemí by měl postupně snižovat jejich výnosy. Vlády si tak budou moci levněji půjčovat, což má v kombinaci s nižšími úroky a úspornými opatřeními vyvést země z recese. Evropské trhy v tomto směru zatím nejvíce oceňují kroky italské vlády Maria Montiho.
