Důvěra amerických spotřebitelů nečekaně klesla, evropských zlehka stoupla

New York - Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech se v září nečekaně snížila. Způsobil to hlavně nejhorší výhled vývoje na trhu práce za 26 let, který vyvolal i obavy o další vývoj osobních financí a překonal optimismus z oživení na akciových trzích. Společnost Conference Board dnes oznámila, že její index důvěry klesl v září na 53,1 bodu ze srpnových revidovaných 54,5 bodu. Důvěra podnikatelů a spotřebitelů v ekonomiku Evropské unie a eurozóny naopak v září opět vzrostla, tempo růstu nicméně zpomalilo na nejnižší úroveň od dubna letošního roku. Tehdy se přitom odehrál obrat, když po několika měsících propadů důvěra poprvé stoupla. Souhrnný index ekonomické důvěry (ESI) v září vzrostl o 1,6 bodu na 82,6 bodu v celé unii a o dva body na 82,8 bodu v eurozóně.

Dílčí index hodnocení současné situace ekonomiky ve Spojených státech amerických klesl na 22,7 bodu ze srpnových 25,4 bodu a byl nejnižší od března. Index očekávání vývoje v příštích šesti měsících se snížil na 73,3 bodu z 73,8 bodu v předchozím měsíci.

Američané se bojí hledání práce

Průzkum rovněž ukázal, že Američané se obávají o další vývoj na trhu práce. Podíl lidí, kteří se domnívají, že je těžké najít práci, se zvýšil na 47 procent z 44,3 procenta. Podíl těch, kteří se domnívají, že pracovních míst je dostatek, naopak klesl na 3,4 procenta z 4,3 procenta a ocitl se nejníže od února 1983.

Ekonomové sledují index spotřebitelské důvěry velmi pozorně, protože se z něj snaží odvodit budoucí vývoj spotřebitelských výdajů. Ty ve Spojených státech zajišťují asi dvě třetiny ekonomické aktivity. Letos v únoru se důvěra spotřebitelů propadla na rekordní minimum 25,3 bodu.

Tempo růstu důvěry v ekonomiku EU zpomalilo nejvíce od dubna

Opačné zprávy než USA hlásí Evropská komise. „Další zlepšení důvěry v eurozóně posiluje očekávání, že se eurozóna vrátí k hospodářskému růstu ve třetím čtvrtletí a další zrychlení růstu ve čtvrtém čtvrtletí je stále ve hře,“ podotkl Howard Archer z Global Insight. Přestože se v posledních měsících důvěra v evropskou ekonomiku zásadně zlepšila, podle některých ekonomů stále není možné tvrdit, že hospodářství se dostalo z recese. V takovém případě by index ESI údajně musel dosáhnout úrovně 90 bodů, což se zatím nestalo. V současnosti sice roste nejen důvěra v průmyslu a ve službách, ale i důvěra spotřebitelů, v několika členských státech unie se však důvěra propadla či výrazně zpomalila.

Podobně jako index důvěry v hospodářství se vyvíjí i index podnikatelského klimatu (BCI), který na rozdíl od Evropské komise sleduje pro změnu Eurostat. V září sice BCI vzrostl, ale tempo růstu bylo pomalejší než v uplynulých měsících, přičemž hlavními „tahouny“ byla mírně lepší očekávání ohledně produkce a vývoje skladových zásob. Hodnota BCI v současnosti činí -2,07 bodu, přičemž ještě v srpnu činila -2,18 bodu.

Pytle cementu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 12 hhodinami

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 12 hhodinami
Načítání...