Praha – Navzdory tomu, že ratingové agentury varují, že by odkládání důchodové reformy mohlo vést ke snížení hodnocení Česka, sociální demokraté dál trvají na svém a tvrdí, že jakmile budou vládnout, nově zavedený druhý pilíř důchodového systému zruší. Rating Česka to podle předsedy ČSSD neohrozí, ten spíše nabourává zvyšování schodku důchodového účtu.
O budoucnosti důchodové reformy má ČSSD jasnou představu. Druhý pilíř chce zrušit, avšak občany o naspořené prostředky připravit nechce. Putovat by mohly například na účty v rámci třetího pilíře, tedy penzijního připojištění a penzijního spoření.
Střadatelé by tedy zrušením reformy o peníze přijít nemuseli. Jenže jak varují ekonomové, hůře by na tom mohly být penzijní společnosti a potažmo celá Česká republika. Penzijní společnosti by totiž mohly žádat náhradu za zmařené investice po Česku soudní cestou. V případě prohry by to mohlo zemi přinést nemalé výdaje. Navíc by Česku mohlo hrozit snížení ratingu, což by prodražilo financování státní dluhu.
Na obojí ale má sociální demokracie odpověď. „Jednoznačně upozorňujeme, že zrušíme reformu tak, aby bylo evidentní, že tady není jasný politický konsenzus a že investoři se nemohou opírat o jistotu podnikání v této oblasti,“ prohlásil Sobotka. Zhoršení ratingu pak podle něj Česku kvůli eventuálnímu zrušení reformy nehrozí. „Zrušení druhého pilíře posílí stabilitu státního rozpočtu, sníží deficit důchodového systému, takže nepochybně by to mělo pozitivní vliv na rating České republiky,“ upozornil.
Bohuslav Sobotka
„Člověk se kvůli důchodové reformě stává nevolníkem finanční instituce, které svěří část svých prostředků. My se domníváme, že je možné nalézt několik možností, jak reformu zrušit, aby nikdo nepřišel o jedinou korunu svých úspor, ale současně zabránit tomu, aby odcházely prostředky z důchodového účtu.“
Že by rating Česka nemusel po zrušení reformy nutně klesnout, potvrzují i někteří ekonomové. „Nemuselo by to nutně znamenat nějaké dramatické snižování ratingu, protože to se týká schopnosti platit závazky,“ poznamenal člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Kohout, i když připouští, že investoři by se na Česko zřejmě dívali skrz prsty.
Sociálním demokratům může nahrát také to, že do druhého pilíře reformy hodlá vstoupit jen necelých 9 procent Čechů. „Rychlé zrušení vzápětí rok poté, co vznikne, nebude znamenat žádné velké přesuny finančních zdrojů,“ řekl k tomu Sobotka.
Narazí zrušení druhého pilíře na ústavní limity?
„Ve zrušení penzijní reformy úplně nevěřím, protože by to bylo i z právního hlediska hodně na hraně a bylo by to hodně extrémní. Tím by opozice moc nezískala ať už v rovině politické, tak z hlediska nových rozpočtových zdrojů,“ míní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
„Dokážu si představit, že lze zrušení reformy zdůvodnit třeba tím, že by soukromé fondy, do kterých by se dávaly peníze, mohly začít krachovat a že by se dělala opatření ze strany státu, aby nebyli občané vystaveni nebezpečí,“ podotkl profesor katedry ústavního práva Univerzity Karlovy Václav Pavlíček.
S důchodovou reformou nesouhlasí také Klaus
Navzdory obavám o rating se v minulosti postavil proti reformě také prezident Václav Klaus, když vetoval prováděcí zákon, který měl spuštění druhého pilíře umožnit. „Důchodová reforma – jak se tomuto kroku říká – je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsenzus. V tomto případě takový konsenzus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje,“ zdůvodnil Klaus své rozhodnutí.
Zkušenosti se zrušením důchodové reformy má například Maďarsko. To také zažilo prudký propad ratingu až do spekulativního pásma. Nutno ovšem připomenout, že za tím nestála jen důchodová reforma. Maďarsko v očích ratingových agentur doplatilo také například na to, že si kvůli krizi muselo říct o pomoc Mezinárodnímu měnovému fondu. Nezamlouvaly se jim ani úpravy maďarské ústavy.
