Dokázali jsme se ubránit, říká žena, která důchodcům vrátila daňovou slevu

Praha - Marie Adámková je ta, která vrátila pracujícím důchodcům peníze. Pětašedesátiletá stavební inženýrka v květnu loňského roku podala k Ústavnímu soudu stížnost, v níž chtěla zpátky zrušenou slevu na dani. A uspěla. Za pravdu dalo Ústavnímu soudu i ministerstvo financí. Až 140 000 pracujících seniorů tak může žádat slevu na dani zpětně i za rok 2013. „Jsem strašně ráda, že to vyšlo. Že jsme byli schopní se jako důchodci bránit,“ řekla paní Adámková v rozhovoru pro ČT.

Nahrávám video

Marie Adámková o publicitu nestojí. Přesto se pustila do boje o práva všech pracujících důchodců. „Když jsem dostala první lednovou výplatu, uvědomila jsem si, co se stalo. Měla jsem pocit, jako by mi vykradli byt,“ vzpomíná na začátek roku 2013, kdy se na její výplatní pásce poprvé neobjevila daňová sleva na poplatníka.

Její stížnost u Ústavního soudu uspěla, stát tak vrátí slevu všem pracujícím důchodcům. „Jestliže Ústavní soud označil odebrání slevy na dani důchodcům jako protiústavní, tak v současné době opačně platí, že každý starobní důchodce má na tuto slevu nárok,“ potvrdil ředitel odboru daní z příjmu Generálního finančního ředitelství Radim Bláha. Na slevu má nárok každý pracující důchodce, i když pracoval třeba jen jeden měsíc v roce.

Podle Bláhy se bude počet žadatelů pohybovat v desítkách tisíc, mohl by však překročit i sto tisíc. Počet pracujících starobních důchodců v současnosti totiž dosahuje přibližně 140 000. „Na finančních úřadech očekáváme určitý nápor. Je nutné uklidnit veřejnost, že platí lhůta tří let,“ zdůraznil Bláha.

V první polovině roku 2013 pracovalo 145 000 starobních důchodců, tedy 11,5 % z celkového počtu 1 262 000 seniorů v důchodovém věku do 70 let.

Konkrétní částka, kterou si vrácení slevy vyžádá ve státním rozpočtu, se těžko odhaduje. Maximální výše slevy je 24 840 korun ročně, daň u mnohých pracujících důchodců však této částky nedosáhne, a sleva tak bude nižší. První propočty naznačily, že by státní kasa mohla vrátit penzistům až dvě miliardy korun. „Musíme to najít. Musíme najít úspory, nepůjde to na úkor deficitu,“ slíbil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Důchodci mohou slevu na dani zpětně žádat buď prostřednictvím zaměstnavatele, nebo mají sami podat daňové přiznání. O peníze se mohou hlásit po dobu následujících tří let. „Jsem strašně ráda, že to vyšlo,“ svěřila se paní Adámková. „Je to velké překvapení. Velké vítězství pracujících seniorů,“ komentoval rozhodnutí úřadů předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. „Myslím si, že o vrácení slevy budou žádat všichni pracující důchodci,“ dodal.

Sporné zákonné ustanovení, kvůli kterému pracující důchodci o slevu přišli, již v létě Ústavní soud zrušil z podnětu skupiny senátorů. Na konci září pak týž soud vyhověl individuální stížnosti paní Adámkové.

Zrušení daňové slevy pro pracující důchodce navrhla bývalá vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2012 – cílem bylo vylepšit příjmy státního rozpočtu. Novela tehdy vyvolala u pracujících důchodců značnou nespokojenost. Hromadně se odhlašovali od pobírání důchodu, většina z nich jenom na několik dnů. Zkoušeli tak obejít zákon a slevu na dani uplatnit. Zákon totiž stanovil, že sleva na poplatníka pro pracující důchodce se ruší u toho, kdo k 1. lednu pobírá starobní důchod. Lidé si proto na tento jediný den důchod odhlašovali.

Například k prvnímu lednovému dni se letos od pobírání důchodu odhlásilo 4 700 lidí. Z toho 92 % žadatelů chtělo podle mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jany Buraňové zastavit důchod jen na 1. leden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 2 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 7 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.