Nikósie – Kypr má od bankrotu odvrátit vytvoření zvláštního fondu solidarity, za jehož obligace bude vláda ručit státním a církevním majetkem a také rezervami centrální banky a penzijních fondů. Zřejmě se ani nevyhne zdanění vkladů nad 100 tisíc eur (2,6 milionu korun), pokud zemi nepomůže nějakým způsobem také Rusko. Po několikahodinovém jednání se na tom dohodly tamní politické strany. Mluvčí parlamentu ovšem tvrdí, že otázka zdanění vkladů nyní nebyla na pořadu dne.
Fond solidarity by měl představovat příspěvek Kypru k mezinárodní finanční pomoci. Peníze má do něj vložit také kyperská centrální banka. Celkově by tak fond mohl shromáždit 4,8 miliardy eur. Eurozóna požaduje, aby se Kypr na své záchraně podílel částkou 5,8 miliardy. „O zdanění vkladů jsme nyní nediskutovali a nebudeme se k tomu vracet,“ konstatoval po jednání politických stran mluvčí parlamentu Yiannakis Omirou. Parlament dnes podle šéfa strany Demokratické shromáždění Averofa Neophytou zřejmě o „plánu B“ hlasovat nebude. Nový plán navíc musí odsouhlasit rovněž zástupci Evropské unie, ECB a Mezinárodního měnového fondu.
Petr Zahradník, ekonom a člen NERV
„Já si myslím, že je to chiméra nebo i utopie, neboť ten fond má být do značné míry založen na dobrovolnosti. (….) Za předpokladu, že bude založen na tom, že kyperský daňový poplatník tam složí pár set euro, tak neexistuje šance, aby tato forma byla naplněna. Existuje jediná proveditelná varianta v relativně krátkém období, a to je účast zahraničního kapitálu. Asi není náhodou, že v minulých dvou dnech navštívilo několik členů vlády Rusko.“
Šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem uvedl, že Kypr nemůže počítat s finanční podporou od samotného Ruska, takže bude muset přikročit k určitému zdanění bankovních vkladů, aby splnil podmínky pro pomoc od eurozóny. Ta podmiňovala finanční pomoc v hodnotě deset miliard eur (256 miliard korun) právě jednorázovým zdaněním vkladů u kyperských bank. „Evropská komise je připravená přijmout dohodu. Jednání s Kyprem stále pokračují. V minulosti jsme museli řešit větší problémy. Doufám, že i tentokrát najdeme řešení,“ podotkl José Manuel Barroso, předseda Evropské komise.
Na Kypru by mohly investovat ruské firmy
Podle kyperského ministra financí Michalise Sarrise už Rusko nemůže Kypru pomoci další půjčkou, protože vyšší kyperský dluh by zemi posunul „za hranici životaschopnosti“. Prohlásil to v Moskvě v rozhovoru pro kyperskou televizi. Kypru by ale mohly pomoci svými investicemi státní a soukromé ruské firmy. Obě strany už podle ministra vytvořily pracovní skupiny, které jednotlivé varianty probírají.
Sarris má v Moskvě jednat o ruské pomoci s ministrem financí Ruska Antonem Siluanovem, ale z jednání zatím na veřejnost nepronikly žádné informace. Sarris kyperské televizi řekl, že je „opatrným optimistou,“ pokud jde o naději na zdárné řešení kyperských finančních problémů. Času je ale podle něj vzhledem k dramatickému vývoji bankovní krize málo.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv už pohrozil snížením podílu eura na ruských měnových rezervách, pokud způsob řešení kyperské finanční krize poškodí ruské zájmy. V kyperských bankách má účty mnoho Rusů.
Na Kypru je nedostatek léků i benzinu, nejsou peníze na nákup
V zemi kvůli bankovní krizi vázne zásobování léky a projevovat se začíná i nedostatek benzinu. Mnoho čerpacích stanic a některé supermarkety navíc nepřijímají kreditní karty. Banky na středomořském ostrově totiž zůstávají zavřené
Ačkoli ještě fungují bankomaty, mnoho lidí už si nemá co vybrat, protože bankovní převody jsou blokovány a lidem na účty nechodí mzdy. „Rozbili jsme synovo spořící prasátko, abychom mohli nakoupit potraviny.“ I takové situace se začínají objevovat.
Podle Financial Times chybí na Kypru také drobné. Hotovost za své zboží přitom požadují hotely, restaurace a některé supermarkety, které přestaly přijímat kreditní karty. Podobně se chovají také jejich dodavatelé. Problémy s nedostatkem mincí doléhají na podnikatele i taxikáře.
Karoula Kaili, kyperská studentka
„Nevím, co mám teď dělat. Potřebuju natankovat, protože musím jet do Larnaky. V peněžence mám jen 20 eur, a to mi nestačí. Začínám panikařit.“
Problémy jsou i s léky
Podle svazu lékárníků se už několik dní nedovážejí léky. „Pokud banky do příštího úterý neotevřou, budeme čelit nedostatku,“ uvedli v prohlášení lékárníci. Banky jsou zavřené především z obavy před hromadným vybíráním vkladů. Peníze již chybí i majitelům čerpacích stanic - většina benzinek by o víkendu mohla zavřít, nemají totiž peníze na nákup dalších zásob.
ECB pomůže kyperským bankám jen do pondělí
Kyperská centrální banka oznámila, že problémové bankovní domy zůstanou zavřeny i dnes a v pátek. V pondělí je na Kypru státní svátek, a tak se banky otevřou nejdřív v úterý. Prohlášení Evropské centrální banky (ECB), že může pomoc kyperským bankám zaručit jen do pondělí, vyvolala na ostrově první panické reakce. Desítky lidí dnes obléhají bankomaty, aby si ještě vybrali několik bankovek.
„Nechceme, aby se naše ekonomika zhroutila. Někteří jsou dokonce ochotní přispět na záchranu země z vlastní kapsy/z vlastních peněz. Teď všechno kolabuje, situace začíná být tragická,“ říká právník z Kypru Aris Louizos.
Kyperská banka Laiki, která je vysoce zadlužená a která čelí tlaku zákazníků na výběr vkladů, začala omezovat výběr hotovosti. Každému klientovi tak dovolí vybrat z bankomatu pouze 260 eur (asi 6 700 korun) denně. Spekuluje se přitom, že druhá největší banka na Kypru už zůstane navždy zavřená. Podle kyperské televize ji vláda zamýšlí reorganizovat.
Laiki by měla být podle televize RIK rozdělena na dvě části. Do té zdravé budou prý přesunuty úspěšné investice a také vklady do 100 tisíc eur. Ty jsou totiž podle pravidel EU povinně pojištěny. Ve druhé části by se měly ocitnout takzvané toxické investice a vklady nad 100 tisíc eur.
Kyperské banky už obdržely od vkladatelů příkazy k finančním převodům do zahraničí v úhrnné částce nejméně sedmi miliard eur (asi 180 miliard korun). Evropská unie se proto snaží přimět kyperskou vládu, aby přesun velkých částek zmrazila i po otevření finančních ústavů. V opačném případě jim hrozí bankrot.
