Praha - Ženy v Česku musí pracovat o dva a půl měsíce déle než muži, aby dosáhly na mužský roční výdělek. Mají totiž o 23 procent nižší průměrnou mzdu než muži. Vyplývá to z údajů informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce. Podle statistiků je za rozdílem zejména to, že ženy působí v hůře placených profesích a odpracují méně hodin.
Průměrná mzda žen dosahovala podle údajů za loňské první pololetí 22 430 korun. Muž měl v průměru 29 290 korun. Rozdíl činil 23 procent. Podle statistiků však o situaci víc vypovídá medián než průměr. Medián ukazuje tzv. střední hodnotu výdělku mužů a žen, to znamená, že polovina lidí vydělává méně než medián, druhá polovina více. A tyto mediány příjmu se lišily o něco méně. U žen byla jeho hodnota o pětinu nižší než u mužů. Střední mzda žen dosahovala 18 939 korun, u mužů pak 23 678 korun.
Čím vyšší výdělek, tím je propast větší
Zároveň platí, že čím lepší pozice, tím větší je propast, porovnáme-li výdělky můžu a žen. U desetiny lidí s nejnižšími mzdami je propast menší, příjmy žen a mužů se liší o 12 procent. Ženy braly průměrně 11 059 korun, muži 12 533 korun. Naopak u desetiny lidí s nejvyššími výdělky byl rozdíl téměř dvojnásosbný v porovnání s nejnižší příjmovou skupinou: 23 procent. Ženy měsíčně inkasovaly 35 710 korun, muži 46 667 korun.
Hranice příjmu, nad níž se pohybuje čtvrtina žen a čtvrtina mužů, je v Česku pro obě pohlaví rozdílná. U mužů je částka o pětinu vyšší. Zatímco čtvrtina žen vydělávala přes 25 717 korun, čtvrtina mužů měla nad 32 307 korun.
Soukromá sféra rozdíly ještě více umocňuje oproti veřejnému sektoru a státním službám. Průměrný plat žen dosahoval loni za první pololetí podle údajů ze systému 24 096 korun. Muž v průměru pobíral 28 969 korun. Rozdíl činil 17 procent. Ženy měly medián 23 457 korun, muži 26 529 korun. Výdělky se liší o 12 procent.
„Nevidím jediný důvod, proč by měl být 22procentní rozdíl mezi dvěma lidmi, pokud oba dělají dobře svoji práci, jen proto, že jeden je žena a druhý muž,“ říká Taťána Le Moigne, ředitelka Google ČR.
Ještě v roce 2008 byl rozdíl mezi výplatou muže a ženy v Česku víc než 26 procent. Tento rozdíl postupně klesá. Pravdou ale je, že pomalu – oproti roku 2008 se smazaly pouze 4 procenta. „V žádném případě to není proto, že by se přijímala nějaká opatření pro to, aby se to stalo. Ale je to spíš tím, jak se vyvíjí ekonomika,“ myslí si Petr Pavlík z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií UK.
"Klima v české společnosti se mění. Myslím si, že ženy jsou vnímány jako plnohodnotný partner a že tady snad nedochází v nějaké velké míře k diskriminaci. Ale třeba ta skutečnost, že máme tak dlouhou rodičovskou dovolenou je svým způsobem trochu past, protože to vlastně svádí ženy k tomu, aby byly déle mimo pracovní proces, aby se věnovaly rodině a tím ztrácejí čas proto, aby mohly budovat kariéru. A každá žena se musí rozhodnout, jestli ten čas, který má, věnuje rodině, anebo tomu, že bude pracovat na své kariéře," řekla v Ekonomice ČT24 předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny Klára Gajdušková.
Manažerek je v Česku stále málo
V nejvyšších vedoucích pozicích je v Česku obecně stále jen velmi málo žen. I tam ale dostávají méně než muži. U nejlépe odměňovaných lidí v zemi je propast mezi výdělky žen a mužů nejvyšší. V roce 2013 částku vyšší než 100 000 korun na výplatní pásce podle statistického úřadu mělo 1,6 procenta mužů a 0,4 procenta žen, na víc než 73 000 korun hrubého dosáhlo procento žen a 3,25 procenta mužů.
„Právě malá odtržená skupina top manažerů - mužů s velmi vysokými výdělky pak způsobuje, že z pohledu průměrných mezd jsou rozdíly podle pohlaví v ČR jedny z nejvyšších v Evropě,“ uvedli statistici.
V posledních letech začíná řada velkých nadnárodních společností dosazovat ženy do vedení firmy cíleně. „Ten zájem je z jejich strany motivován ekonomicky. Dnes je čím dál tím víc studií, které ukazují, že diverzita ve vedení firem je žádoucí a vede k větší profitabilitě,“ dodává Pavlík.
Roli ve výši příjmu hraje také věk a pracovní dráha. Ženy kvůli dětem a rodičovské přeruší práci, muži po služebním žebříčku stoupají plynule. Podle statistiků je ženy už nikdy nedoženou. Měsíčně odpracují v průměru také méně hodin než muži, a to zřejmě právě kvůli rodině, méně dělají přesčasy a mají víc částečných úvazků. Navíc působí v hůře placených oborech a na nižších pozicích.
Například ve zdravotnictví je čtyřikrát víc žen než mužů a ve školství třikrát víc. Muži převažují v řemeslech, při obsluze strojů a hlavně na vedoucích postech. Ve vědě a výzkumu jim připadá 95 procent šéfovských pozic, v obchodě, marketingu či reklamě tři čtvrtiny.
Za stejnou pozici bere muž vyšší plat než žena
„I ty ženy, které pracují na srovnatelných vysokých pozicích jako muži, dostávají v průměru nižší mzdy,“ uvedli statistici. Podotkli, že ženy jsou přitom vzdělanější, na vysokých školách jich studuje víc než mužů. Minimální rozdíly podle statistiků bývají u platů soudců a soudkyň, učitelek a učitelů základních škol či psychologů a psycholožek.
Podle Asociace žen Business & Professional Women (BPW) za rozdíly může segregace na trhu práce i stereotypy. Zástupkyně asociace podotýkají, že i když bez práce žen není možné zajistit hospodářský růst, při odměňování „se na to stále jaksi zapomíná“.
