Moskva / Soči / Frankfurt nad Mohanem – Pokud budou evroské banky donucené odepsat státních dluhopisů zadlužených zemí eurozóny, některé z nich podle šéfa německého finančního ústavu Deutsche Bank Josefa Ackermanna nepřežijí. Naopak ruskými bankami dluhová krize v eurozóně neotřese. Ani nejhorší scénář problémů eurozóny, který by ruské finanční instituce připravil o zhruba 350 miliard rublů (zhruba 205 miliard korun) by banky existenčně neohrozilo. Závěry vyplývají z výsledků zátěžových zkoušek, které provedla ruská centrální banka.
Strach o pád evropských bank je tak hlavní překážkou, která stojí v cestě snahám o vyřešení dluhové krize v eurozóně. Ackermann také řekl, že opatření, k nimž ve snaze snížit státní dluh teď přistupují některé evropské země, budou potřebovat určitý čas. Někteří účastníci trhu mají podle Ackermanna nereálné představy, pokud jde o tempo zavádění zmíněných opatření.
Josef Ackermann:
„Říkám to, co je zřejmé: Řada evropských bank nepřežije, pokud budou muset státní dluhopisy, které drží v portfoliích, přecenit podle tržních cen.“
Pokud bude navíc muset bankovní sektor přistoupit k rekapitalizaci na základě direktivního rozhodnutí, trhy, na kterých v poslední době dochází k abnormálním výkyvům, to mohou vnímat jako ztrátu důvěry politiků v navržená opatření.
Rusko evropské dluhy nepoloží
Přes pozitivní výsledky zátěžových testů mají Rusové z Evropy větší strach než například z potíží Spojených států. „Z hlediska tržního rizika, jemuž čelí naše akciové podíly, nevidíme hlavní hrozbu ve Spojených státech, ale na evropských trzích,“ tvrdí náměstek ředitele oddělení finanční stability ruské centrální banky Sergej Moisejev.
K počátku prázdnin držely ruské banky zahraniční dluhopisy v objemu asi 452 miliard rublů (zhruba 265 miliard korun). V rámci jejich portfolií to bylo více než deset procent hodnoty investičních nástrojů s pevným výnosem. Hodnota zahraničních akcií činila asi 8,3 miliardy rublů (asi 4,9 miliardy korun), což je přes jedno procento hodnoty podílů.
Sergej Moisejev:
„V situaci, kdy by v Evropě došlo k vážnému šoku, ztráty ruských bank by byly nižší, než je jejich roční zisk. To by jim pomohlo krýt ztráty, které pramení z tržního rizika.“
