Praha – Nad Českem visí hrozba státního bankrotu. V současné době se v této souvislosti hovoří především o Řecku, které je fatálně zadlužené a čeká na pomoc evropských partnerů. Ministři financí eurozóny o tomto problému diskutovali včera večer. Česko je zadlužené a mělo by přijmout účinná opatření, jak s dluhem bojovat. Většina ekonomů se shoduje, že bankrot sice nenastane nyní, ale bez reformních opatření nám hrozí v blízké budoucnosti.
Dlouhý: Státní bankrot Česku v současnosti nehrozí
„Deficit veřejných rozpočtů se nám zhoršil, ale máme robustní ekonomiku, bankrot nám v současnosti nehrozí,“ míní bankovní poradce a bývalý ministr Vladimír Dlouhý. Pokud by ale budoucí vláda nehleděla na nutnost reformních změn, hrozilo by nebezpečí už v nadcházejících třech letech. „Pokud bude povolební politika rozumná, tak nám teď nic nehrozí,“ podotkl Dlouhý.
Investiční banka Goldman Sachs pomáhala zakrýt reálnou situaci Řecka prováděním operací, které zakrývaly fakt, že země získává peníze. Dluh tak v účetnictví nevznikal. „Transakce byla legální a podle pravidel Eurostatu. Pracuji v bance již 13 let a musím ji bránit,“ prohlásil Dlouhý. Za krizi ale podle něj nese spoluzodpovědnost i finanční sektor. „V každé demokratické zemi se finanční ústavy budou snažit nalézt nové instrumenty k vydělání peněz,“ konstatoval Dlouhý.
K urychlení krize ale přispěl i politický tlak, aby banky poskytovaly levné hypotéky. „Přispěl i nárůst konsumerismu či nátlak ze strany reklamy,“ uvedl Dlouhý.
Bývalý ministr Vladimír Dlouhý:
„Vysoké odměny bankovním manažerům byly neobhajitelné, špatné a je třeba přijmout taková opatření, aby se to do budoucna neopakovalo.“
Kdyby došlo ke státnímu bankrotu, tak by ostatní země mohly Česku pomoci. Ovšem za určitých podmínek. Mohlo by se pak například stát, že by nebylo na penze nebo by šlo ještě méně peněz na výdaje týkající se platů. „Zdražilo by se rovněž financování našeho dluhu,“ konstatoval Dlouhý. Došlo by i k oslabení měny, dovoz by byl tedy dražší. „Další generace by pak za to zaplatila částí svého blahobytu,“ dodal Dlouhý.
Všechny země střední Evropy, které měly plovoucí kurz, měly v nejkritičtějším prvním čtvrtletí roku 2009 nižší propad HDP než ty, které přijaly euro. „Země nemohly prudce snížit cenu své měny a nemohly podpořit vývozy,“ prohlásil Dlouhý. Z hlediska dlouhodobého je na tom třeba Slovensko lépe – nehrozí mu destabilizace jako členu eurozóny a navíc by reformy provedené před přijetím eura mohly našim sousedům v příštích letech usnadnit život.
Zaměstnávání zahraničních dělníků a jiných pracujících považuje Dlouhý za užitečné, protože bylo jedním z faktorů rychlého hospodářského růstu ještě před krizí. „V Česku je spousta nezaměstnaných, kteří pracovat nechtějí a chtějí pouze pobírat sociální dávky,“ řekl bývalý ministr. Stát by měl do budoucna investovat do vzdělávání. „V současné době začínáme kromě univerzitního vzdělávání zaostávat i v základním školství a je to především dané nízkou platovou úrovní učitelů,“ míní Dlouhý.