Dioxinové testy stály 1,5 milionu, všechny byly negativní

Praha - Náklady na zjišťování obsahu dioxinů v potravinách a krmivech v Česku překročily 1,5 milionu korun, uvedlo to dnes ministerstvo zemědělství. Dosud provedené testy zvýšený výskyt rakovinotvorných dioxinů v potravinách na českém trhu neprokázaly. Aféra kolem nadměrného výskytu nebezpečné látky vypukla v Německu na přelomu roku.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odebrala k dnešnímu dni 27 vzorků vajec, drůbežího, vepřového i hovězího masa. Známy jsou zatím výsledky 25 z nich. Všechny vyhodnocené vzorky vyhověly limitům na dioxiny. Náklady na laboratorní analýzy dosáhly zhruba půl milionu korun. „SZPI i nadále pokračuje v odběru vzorků v tržní síti, především v supermarketech a především s vazbou na Německo,“ uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková.

Dalších celkem 38 vzorků vajec, vepřového, drůbežího a krůtího masa odebrala Státní veterinární správa (SVS). Jednatřicet z nich už stihla vyhodnotit, všechny s negativním výsledkem. Stejně skončily i testy na vzorcích odebraných Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

„V případě, že i další výsledky budou negativní, bude se odebírat maximálně 15 vzorků,“ sdělila mluvčí ministerstva. Jakmile německé úřady zveřejní přesný původ kontaminace tuku, který byl použit při výrobě kontaminovaných krmiv, zaměří ústav kontroly tímto směrem.

Vyšetřování ukázalo, že výrobce krmných tuků ze severu Německa používal k jejich produkci látky určené výhradně k technickým účelům, například výrobě papíru. Na trh dodal až tři tisíce tun dioxinem kontaminovaného tuku, který mohl zamořit až 150 tisíc tun krmiva pro hospodářská zvířata. Zvýšené množství rakovinotvorné látky bylo následně odhaleno i ve vepřovém mase. V důsledku aféry bylo v Německu uzavřeno několik tisíc farem.

Asi 4,5 tuny potenciálně kontaminovaného vepřového se dostaly také do Česka. Část této dodávky české dozorové orgány zajistily, její zamoření dioxiny zkoušky však neodhalily.

Češi v Evropské unii prosazují, aby vejce, vepřové a drůbeží maso měly vlastní „rodné listy“. Ty by úřady, prodejce i spotřebitele jasně informovaly o tom, odkud výrobek pochází. Návrh padl na pondělním jednání ministrů zemědělství v Bruselu v rámci debat o reakcích na německou dioxinovou aféru. Podrobné informace o původu kvůli nemoci šílených krav jsou nyní v EU povinné u hovězího masa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...