Ministerstvo financí zvažuje zrušení daňového bonusu na dítě, který by mohla nahradit sociální dávka. Důvodem jsou i časté případy zneužívání. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že samotné slevy na dani pro rodiny s dětmi se tyto úvahy nijak nedotýkají. Na změnu upozornily Hospodářské noviny.
Finanční správa vyplatila na bonusu při jeho zavedení před deseti lety 1,5 miliardy korun, za rok 2014 to už bylo přes devět miliard korun. Daňový bonus vzniká tak, že po uplatnění slevy na dítě ve výši 13 až 17 tisíc korun (podle počtu dětí) se daň kvůli nízkým příjmům dostane do záporné hodnoty. Stát pak tuto „zápornou daň“ vyplatí – ročně to může být až 60 tisíc korun, upozorňují HN.
Podle náměstkyně ministerstva financí zodpovědné za daně Aleny Schillerové by se daňový bonus mohl změnit v sociální dávku, aby nadále poskytoval úlevu jen pracujícím s nižšími příjmy a zabránilo se jeho zneužívání. „Ideální opatření by vedlo k zachování sociálního zabezpečení těch osob, na které byl původní institut daňového bonusu cílen, tedy k podpoře nízkopříjmových rodin s dětmi,“ řekla HN náměstkyně Schillerová.
Kdy by mohl být daňový bonus zrušen, nelze podle ní nyní ale říct. Podle oficiálního vyjádření ministerstva financí jsou „podoba i parametry takového opatření předmětem pracovních diskuzí, přičemž se jedná pouze o jedno ze zvažovaných řešení“.
„Zrušení daňového bonusu by se týkalo jen té části, kterou případně stát vrací daňovým poplatníkům jako přeplatek, pokud jejich daňová povinnost je menší než daňové zvýhodnění na vyživované děti. Pokud zůstane základní daňové zvýhodnění zachováno, tak poplatníci, kteří mají dostatečně vysokou daňovou povinnost, by měli pořád mít možnost si daňové zvýhodnění na děti uplatňovat,“ vysvětluje partner v oddělení daňového poradenství KPMG Jan Linhart.
Stát neumí propojit data
Postupů, jak se podvodně dostat k penězům od státu, je několik. Slevu na dani si například uplatní oba rodiče nebo vytvoří vedlejší fiktivní příjmy z pronájmu bytu nebo auta tak, aby dosáhli zhruba 60 tisíc korun ročně. Takový člověk pak má nárok na daňový bonus a vyplacení peněz, uvedl list. Podle něj daňovým podvodům s dětmi nahrává i neschopnost státu propojit data, která o lidech má, do navzájem spolupracujících databází. Finanční úřady dosud například neuměly automaticky zachytit, že si slevu na stejné dítě uplatňují oba rodiče.
„Podstata problémů spočívá v tom, že když byl systém zaváděn, tak nebyla implementace úplně dotažena. Je to poměrně nestandardní krok, že se u daně z příjmu fyzických osob umožnuje takto získávat prostředky od státu, namísto aby byly poskytovány standardní formou, tedy přes systém sociálního zabezpečení. Poplatníci jej mohou zneužívat, ale je k tomu potřeba určitá jejich aktivní snaha systém obejít,“ dodává Linhart.
Ve sněmovně je přitom nyní koaliční návrh zákona, který bonus zvyšuje u druhého dítěte zhruba ze 16 tisíc na 17 tisíc korun ročně a u třetího dítěte ze 17 tisíc na 20 tisíc korun ročně. Pro rodiny s jedním dítětem se výše bonusu měnit nemá.
