Další padáky Rusnokovy vlády: Český Aeroholding opustí Fuksa a Vondra

Praha - Bývalý rebelující poslanec ODS Ivan Fuksa opustí představenstvo Českého Aeroholdingu. V dozorčí radě společnosti končí taky jeho tehdejší kolega Alexandr Vondra (ODS) a Jiří Blažek (TOP 09). Odvolalo je ministerstvo financí, které je majoritním vlastníkem firmy. Podle resortu je krok součástí plánovaného snížení počtu členů představenstva z původních dvanácti na devět. Třetím členem, který opustí dozorčí radu Aeroholdingu, je zástupce zaměstnanců Petr Minařík, který na post koncem listopadu rezignuje.

„V návaznosti na rozhodnutí Ministerstva financí ČR jako jediného akcionáře společnosti Český Aeroholding (…) dojde ke snížení počtu členů představenstva ze současných 6 na 5 a ke snížení počtu členů dozorčí rady z 12 na 9. V této souvislosti Ministerstvo financí ČR odvolává ke konci listopadu z představenstva společnosti Ivana Fuksu a z dozorčí rady Jiřího Blažka a Alexandra Vondru. Další člen dozorčí rady Petr Minařík, zvolený za zaměstnance, na svůj post rezignuje také k 30. 11. 2013,“ uvádí Aeroholding ve své zprávě.

ministr financí v demisi Jan Fischer pro iHNED.cz

„Pana Vondru jsem k rezignaci vyzýval několikrát, nakonec mi nezbylo než jej, i s ohledem na rozhodnutí ÚOHS, odvolat. Pan Blažek byl odvolán z důvodu snížení počtu členů dozorčí rady.“

Taky Fuksova mise je podle Fischera skončena.

Fuksa dojednával smlouvu s Korean Air

Ivan Fuksa v Českém Aeroholdingu spolupracoval mimo jiné i na hledání strategického partnera pro České aerolinie. „Po pěti letech byl na jaře letošního roku ukončen proces privatizace Českých aerolinií, který započal již za mého působení v pozici 1. náměstka Ministerstva financí ČR, kde jsem měl na starosti majetkové podíly státu v několika společnostech, především právě v Českých aeroliniích. Na požádání ministra Kalouska jsem později přijal nabídku do vedení Českého Aeroholdingu. Úspěšnou privatizací ČSA došlo k předání části akcionářských práv letecké společnosti Korean Air, čímž byl úspěšně splněn jeden z mých hlavních úkolů,“ prohlásil Ivan Fuksa, který svou rezignaci předal generálnímu řediteli Miroslavu Dvořákovi.

Prodej 44procentního podílu v ČSA korejskému dopravci za necelých 70 milionů korun schválila letos v březnu tehdejší vláda Petra Nečase (ODS). 

Fischer nechtěl Vondru v Aeroholdingu už delší dobu

Ministr financí v demisi Jan Fischer už v červenci v pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že za stát by měli funkce v dozorčích radách vykonávat kompetentní lidé, kteří jsou schopni zastupovat stát. Alexandr Vondra ani Marek Šnajdr podle jeho názoru nebyli odborníci a měli své dozorčí rady opustit. O setrvání Ivana Fuksy, který je předsedou představenstva Českého Aeroholdingu, tehdy chtěl Fischer jednat s premiérem Rusnokem. Jejich rozhodnutí je tak ode dneška veřejné.

Nové složení statutárních orgánů Českého Aeroholdingu k 1. 12. 2013

Představenstvo společnosti

Miroslav Dvořák – předseda

Petr Vlasák – 1. místopředseda

Philippe Moreels – místopředseda

Jozef Sinčák – člen

Josef Adam – člen

Dozorčí rada

Michal Mejstřík – předseda

Radoslav Bulíř – 1. místopředseda

Gustav Slamečka – člen

Tomáš Firla – člen

Tomáš Hudeček – člen

Jan Klak – člen

Jan Douša – člen

Milan Suchý – člen

Vladimír Charouz – člen

Fuksa od roku 2007 působil jako 1. náměstek ministra financí a z titulu této funkce předsedal dozorčí radě Českých aerolinií a zasedal i v dozorčí radě Letiště Praha. V letech 2010 až 2011 byl ministrem zemědělství. Vloni v listopadu neúspěšně kandidoval na post šéfa ODS proti Nečasovi. V Českém Aeroholdingu, který pražské letiště i ČSA zastřešuje, působil od letošního ledna.

Jak se „rebel“ Fuksa dostal do čela Aeroholdingu?

Za vším je třeba hledat případ tzv. trafik. Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř tvořili v ODS tzv. skupinu rebelů - loni na podzim komplikovali vládní záměr zvýšit DPH, když odmítali zvednout ruku pro daňový balíček ministra financí Miroslava Kalouska. Zaštiťovali se tehdy slovy o dodržování programové čistoty ODS a opírali se mj. o autoritu tehdejšího prezidenta Václava Klause, který záměr Nečasova kabinetu rovněž kritizoval. Vláda se tak vystavila hrozbě svého pádu, protože premiér Petr Nečas spojil hlasování o daňových změnách s hlasováním o důvěře celému kabinetu.

Marek Šnajdr, Petr Tluchoř a Ivan Fuksa
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Poté, co rebel Fuksa na dušičkovém kongresu ODS neúspěšně vyzval Nečase k boji o předsednické křeslo, se všichni tři rebelové svého poslaneckého mandátu vzdali a sněmovna díky tomu daňové změny odsouhlasila.

Fuksa obdržel post v Českém Aeroholdingu, Šnajdr se pak stal členem a později i předsedou dozorčí rady společnosti Čepro, Tluchoř měl zamířit do orgánů ČEZu. Zákonodárci byli podle vyšetřovatelů ke svému odstoupení z poslaneckých funkcí motivováni nabídkou členství v managementu Českých drah, Čepra a Českého Aeroholdingu, což policisté považují za korupci. Nejvyšší soud jejich případ ale vyňal z pravomoci policie a žalobců a nejvyšší státní zástupce nakonec jejich trestní stíhání zastavil a spis vrátil vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci Ivo Ištvanovi k novému rozhodnutí. Nejvyšší soud pak na konci října rozhodl, že není přípustné stíhat Marka Šnajdra, Ivana Fuksu a Petra Tluchoře ani kvůli jednání mimo Poslaneckou sněmovnu.

Co se týče Alexandra Vondry, někdejšího místopředsedy občanských demokratů - jeho vstup do Aeroholdingu byl podle serveru iDNES.cz součástí koaliční dohody mezi ODS a TOP 09.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...