ČSA prodaly Holidays Czech Airlines Českému aeroholdingu

Praha/Budapešť - České aerolinie prodaly Českému aeroholdingu za 530 milionů korun svoji dceřinou společnost Holidays Czech Airlines, která se zaměřuje na charterové lety. Serveru iDnes.cz transakci potvrdila mluvčí Českého aeroholdingu Michaela Lagronová. Částka už je zaplacená, cena vyplynula ze znaleckého posudku. Změny se děly i v Maďarsku. Maďarská státní letecká společnost Malév je bez peněz a zahájí restrukturalizaci.

Ještě v roce 2010 znalci stanovili cenu firmy Holidays Czech Airlines na 181 milionů korun. Podle Lagronové je rozdíl daný tím, že posudek za rok 2010 vznikal k jiným účelům a firma se mezitím také zvětšila a uzavřela nové smlouvy. „Teď se posudek dělal už jako na samostatnou a již fungující dceřinou společnost s vyšším počtem letadel, větším počtem zákazníků a jasnějším ekonomickým potenciálem,“ uvedla Lagronová.  

Holidays Czech Airlines provozují nepravidelnou charterovou dopravu. Od jarního letového řádu má společnost převzít kvůli úsporám i provoz sedmi turbovrtulových letadel ATR z flotily ČSA, proti čemuž protestovali na začátku prosince piloti. Piloti ČSA uzavřeli v prosinci s Českým aeroholdingem memorandum o porozumění, přičemž se dohodli na přechodu stovky pilotů ČSA do dceřiné společnosti Holidays Czech Airlines. Podle serveru je důvodem snaha ušetřit. Platové podmínky v Holidays totiž více odpovídají počtu nalétaných hodin, zatímco v ČSA tvoří větší část platu fixní složka. 

ČSA dostaly už v závěru roku 778 milionů korun za své dceřiné společnosti Czech Airlines Holding a CSA Services. Ještě do konce dubna dostanou další stamiliony za údržbu letadel ve firmě Czech Airlines Technics, podle posledního posudku by mohlo jít o částku 400 milionů korun. Aeroholding platí zatím ČSA za dceřiné firmy z vlastních zdrojů, tedy hlavně ze zisků Letiště Praha. 

Změny se dějí i v Maďarsku 

Jen pár hodin po tom, co maďarská vláda zahájila přípravu k restrukturalizaci dlouhodobě ztrátového podniku s cílem zabránit bankrotu, management podniku oznámil, že má od února nedořešené financování. Kabinet firmu považuje za strategicky důležitou a naznačil jí podporu. Malév se na ročním obratu budapešťského letiště podílí asi ze 40 procent.

„Výkonný ředitel Lorant Limburger na dnešní schůzi vedení informoval správní radu, že přes vytrvalé zlepšování obchodních výsledků je financování podniku počínaje koncem ledna neudržitelné a není dořešeno,“ uvedl podnik v tiskové zprávě. Podnik ale přiznává, že varianty řešení jsou značně omezené. Situaci maďarských aerolinek značně zkomplikovalo nedávné oznámení Evropské komise, která uvedla, že Malév musí vrátit státní pomoc v řádu stovek milionů dolarů, kterou dostal v letech 2007 až 2010. Částka, kterou má firma vracet, podle agentury Reuters odpovídá tržbám podniku za celý rok 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 1 hhodinou

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 6 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 7 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 8 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38
Načítání...