Praha - Světová populace nezvratně stárne a výjimkou není ani ta česká. Statistici totiž odhadují, že v roce 2065 bude v důchodovém věku kolem 35 procent lidí. Zhruba stejné procento na ně bude vydělávat, zbytek budou tvořit děti a studenti. Důchodová reforma je tak stále aktuálnějším tématem.
Co přinese velká důchodová revoluce?
Nekonečné čekání na start reformy mělo u veřejnosti za následek nedůvěru k této změně. Ještě před rokem nutnost reformy penzí chápali dva ze tří Čechů, teď už je to jen polovina dotázaných. „Vláda podléhá iluzi, že vytvoření reformy je úkol pro experty a až to bude hotové, tak s tím seznámí veřejnost. Já to pokládám za škodlivý blud. Průběžně si proto vláda musí získávat podporu,“ říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Stávající důchodový systém zatím stojí „na jedné noze“, konkrétně na systému průběžného financování. Zaměstnanec spolu se svým zaměstnavatelem na důchodový účet posílají 28 procent ze superhrubé mzdy. Z jejich peněz pak stát průběžně vyplatí stávající penzisty. Oni sami pak můžou do důchodu zamířit po šedesátce, zatímco dnešní dvacátníci asi v 70 letech.
V Česku ale funguje taky systém penzijního připojištění. „Je to spořící produkt, který nabízí tzv. kladnou nulu. Nedostanete se do ztráty, můžete placení přerušit, můžete udělat odklad placení, může vám přispívat zaměstnavatel,“ vysvětluje lektor finanční gramotnosti Miroslav Škvára.
Právě tento systém se po mírných úpravách stane třetím pilířem. Dnes penzijní připojištění využívá více než 4,5 milionu Čechů. Své peníze posílají do devíti penzijních fondů a celkem na jejich účtech leží přes 230 miliard korun. Drtivá většina těchto peněz je umístěna v dluhopisech.
Co nás čeká v příštím roce?
Většina změn, které prošly na podzim loňského roku sněmovnou, začne platit až na začátku příštího roku. Systém důchodů přitom dostane úplně nový kabát. Nový důchodový most dostane pilíře navíc, ten stávající se změní.
Nový důchodový systém
1. pilíř státní systém (povinný)
2. pilíř penzijní spoření (dobrovolný)
3. pilíř doplňkové penzijní spoření (dobrovolný)
Kdo se rozhodne spořit si na vlastní účet, může vyvést tzv. opt-outem tři procenta ze státního průběžného systému do jednoho ze vzniklých soukromých fondů. Musí k tomu ale přidat ze své mzdy další dvě procenta. A další procento pak může spořit na účet svých rodičů.
To, co si naspoří, si ale může vybrat až při odchodu do důchodu. Navíc ne najednou, ale buď formou doživotní renty, nebo výplatou důchodu po dobu dvaceti let. Nevyplacené peníze můžou být předmětem dědictví. Kdo do druhého pilíře jednou vstoupí, nemůže už ven. „Pro spoustu lidí bude bariéra, když se dozvědí, že je to navždycky a že je neměnné,“ dodává Škvára.
Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře je třeba udělat do 35 let, starší ročníky se musí rozhodnout do 1. července 2013. I když u nich ještě vláda zvažuje roční odklad. Na výběr pak bude ze čtyř typů fondů.
Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů
„Obecně bych řekl, že pro člověka mladšího 35 let se to vyplatí vždy bez ohledu na jeho příjem. Je to dostatečně dlouhá doba na to, aby si vytvořil dostatečné finanční prostředky, které nakonec zvýší jeho finanční zabezpečení na stáří.“
Ve hře přitom zůstává i třetí pilíř, tzv. doplňkový. Stejně jako teď si každý spoří na svůj účet, peníze si může vybrat jednorázově, pojistné si může odečíst z daní a přispívá mu zaměstnavatel a stát. Zatímco teď mu ale stačí spořit k dosažení státního příspěvku stokoruna, nově si bude muset připlatit a měsíčně odvádět tři stovky. Maximálně mu pak stát přisype 230 korun, pokud klient měsíčně spoří aspoň tisícovku.
Nedůvěru u veřejnosti budí to, že stát za jejich vklady neručí. A to na rozdíl od vkladů v bankách nebo stavebních spořitelnách. „Bezpečnost systému se výrazně posiluje tím, že se odděluje majetek správců od majetku účastníků. Další bezpečnostní prvky jsou přímý dohled ČNB,“ obhajuje systém prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.
Současné penzijní fondy hodnotí prostředky zhruba čtyřmi procenty. Část z toho ale ukrojí inflace a něco stojí jejich provoz. Odhady o zhodnocení v nových fondech se proto liší. Navíc bude záležet, do jaké strategie se klient pustí. Může investovat jen do dluhopisů nebo zvolit mix dluhopisů a akcií. Nevýhodou je, že na rozdíl od současných fondů už nové nebudou garantovat kladný výnos.
Ze současných devíti penzijních fondů se do nového systému chtějí zapojit všechny, musí se ale transformovat na penzijní společnosti a oddělit svůj majetek od majetku klientů. Žádost o zapojení do projektu zatím podaly další dvě společnosti.
Další z novinek, kterou systém přinese, jsou tzv. předdůchody. O odchod do nich bude možné požádat pět let před dovršením důchodového věku. Pokud však bude mít nastávající penzista naspořeno dostatek peněz.
Jan Hartl, ředitel STEM, obhajuje švédský model penzí
"Velmi dobrý inspirující model je švédský systém, na kterém se dlouho pracovalo a který se zaváděl do povědomí společnosti 10 let."
"Umožňuje, aby se fondy přesunovaly mezi partnery a aby občan měnil i několikrát do měsíce penzijního poskytovatele."
"Je tam několik prvků volnosti a svobody. Do penze se dá odcházet ne v 70 letech, ale kdykoliv, s tím, že se to překalkuluje po šedesátém roku věku."