Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání snížila úrokové sazby na rekordní minimum. Například základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesla o čtvrt procentního bodu na 0,25 procenta. Změny by neměly mít výrazný dopad na klientské sazby v drobném bankovnictví. Podle odhadů ekonomů by měla ČNB ponechat úrokové sazby na rekordních minimech většinu příštího roku. Guvernér České národní banky Miroslav Singer dokonce uvedl, že si bankovní rada nechala udělat i právní posudky, zda je možné úrokové sazby snížit až na nulu.
„Z praktického hlediska to nemá význam, ale překážky ke snížení na nulu nejsou. V tomto směru nevnímejte tu diskontní sazbu jako nějakou spodní hranici,“ uvedl Singer. Prohlásil, že bankovní rada diskutovala i o nestandardních nástrojích měnové politiky. „Pokud bychom se rozhodli využívat i jiné nástroje než sazby, tak by to byl kurzový kanál, přes který bychom se rozhodli pracovat. Nevím, jestli ta doba nastává, nebo nastane. To jsme neřešili,“ řekl. Zároveň dodal, že členové bankovní rady se neshodli na tom, že by chtěli v tuto chvíli využít například intervence na devizovém trhu.
Jednání se zúčastnilo všech sedm centrálních bankéřů - pro snížení sazeb hlasovalo pět členů, dva hlasovali pro sazby beze změny. Na posledním měnovém zasedání 2. srpna bankovní rada ponechala úrokové sazby beze změny. „Rozhodnutí to je vzhledem k velmi slabé ekonomice negenerující poptávkové inflační tlaky a relativně silné koruně logické. Další uvolňování měnové politiky vzhledem k doposud konzervativnímu chování ČNB nečekáme,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Důvodů, proč rada ČNB k tomuto kroku přistoupila, je více. „Jak výhled pro ekonomický růst, tak pro inflaci se pohybují velmi nízko a to umožňuje ČNB snížit úrokovou sazbu a tím podpořit ekonomiku,“ podotkl Petr Gapko, analytik GE Money Bank. Celková inflace bude podle guvernéra v důsledku možných daňových změn lehce nad dvouprocentním cílem ČNB, měnověpolitická inflace ovšem bude v dolní polovině tolerančního pásma kolem tohoto cíle.
Uvolnění měnové politiky na současných úrovních sazeb nebude mít ovšem podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška měřitelný dopad do české ekonomiky. „Zřejmě se vůbec nedotkne klientských sazeb v drobném bankovnictví, zatímco pro podniky dojde k nepatrnému zlevnění úvěrů se sazbou navázanou na PRIBOR,“ uvedl. Zlevnění úvěrů ale podle něj nezvýší poptávku podniků po úvěrech, neboť jejich cena již dlouho není překážkou při financování podnikatelských záměrů. „Mírně zlevnit mohou hypotéky, to však v důsledku dřívějšího poklesu dlouhodobých sazeb, nikoliv kvůli dnešnímu pohybu sazby ČNB,“ dodal Sobíšek.
Bankéři se svým dalším rozhodnutím o ještě levnějších hypotékách vyčkávají. „Snížení základní úrokové sazby České národní banky analyzujeme, musíme zjistit, zda přistoupíme ke snížení sazeb, předpokládám, že se rozhodneme v horizontu několika týdnů,“ konstatovala mluvčí České spořitelny Helena Matusznová. „Snižovat na základě snížení sazeb ČNB neplánujeme, důležitý bude konkurenční boj a poptávka lidí,“ uvedla mluvčí Hypoteční banky Kateřina Krásová.
Levnější hypotéky
Pokud si klient v roce 2008 vzal hypotéku na 1 a půl milionu, zaplatil na úrocích stejně jako ten, který si letos vezme úvěr ve výši 1, 8 milionu korun. Celkově je teď taková půjčka na bydlení levnější na úrocích asi o 22 procent. V Česku má hypotéku asi 600 tisíc rodin - jejich prudké zlevnění mírně oživilo i zájem Čechů si opět půjčit peníze na pořízení bydlení.
Rizika pro vývoj odhadovaný ČNB mohou podle Singera působit spíše protiinflačně. Ve prospěch růstu cen může podle ČNB působit jen vyšší světové ceny energetických a zemědělských komodit. Naopak proti růstu cen může působit silnější kurz koruny, slabší tuzemská ekonomická aktivita a nižší růst mezd a domácí cenový vývoj.
Centrální banka snížila i další sazby:
Lombardní sazbu ČNB snížila o 0,75 procentního bodu na 0,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, klesla o 0,15 procentního bodu na 0,1 procenta.
Česká republika má jedny z nejnižších sazeb v regionu
Základní sazba Evropské centrální banky, která platí pro všechny země eurozóny včetně Slovenska, je 0,75 procenta. Americký Fed má sazby nastaveny v pásmu nula až 0,25 procenta. Bank of England má základní sazbu na 0,5 procenta. Naopak Polsko má sazbu na 4,75 procenta a Maďarsko dokonce 6,50 procenta. Tento měsíc snížila úrokové sazby i švédská centrální banka, a to na 1,25 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení.
Koruna posléze oslabila nad psychologickou hranici 25 korun za euro. Podle analytiků a makléřů reagovala na zmínku Singera, který nevyloučil možnost devizových intervencí. Česká měna tak dnešní obchodování před prodlouženým víkendem končí k euru oproti středě slabší o 13 haléřů na 25,10 koruny za euro. K dolaru ztratila šest haléřů na 19,50 koruny za dolar.
