ČNB doporučila vládě nestanovovat datum přijetí eura

Praha - Česká národní banka společně s ministerstvem financí doporučila vládě, aby letos nestanovovala datum přijetí eura a neusilovala v průběhu letošního roku ani o vstup země do systému směnných kurzů ERM II. To se letos sice zřejmě stane jediným nesplněným maastrichtským konvergenčním kritériem, ČNB však upozorňuje, že plnění dalších kritérií je kvůli současné světové krizi do budoucna nejisté.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl dnes prohlásil, že ze současné krize pro ČR nevyplývají tak jednoznačné závěry jako pro další země, kterým by přijetí eura zřejmě pomohlo. Měnová politika v ČR podle něj funguje, což ČR odlišuje například od pobaltských států, Maďarska nebo Bulharska. „Přijetí eura není v případě ČR odchodem od špatné měny k dobré měně, ale výměnou jedné dobré měny za druhou dobrou měnu,“ řekl Hampl.

Nejisté je také další zvyšování sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. Problémem zůstává pružnost ekonomiky a možnosti trhu práce reagovat na případné ekonomické problémy. „Reforma daní a dávek, která byla zavedena v lednu 2008, nepřináší zmírnění strukturálních problémů na trhu práce v oblasti motivace k hledání zaměstnání,“ tvrdí Hampl. Navíc dostatečně pružně nereagují na ekonomický vývoj ani mzdy. Dlouhotrvajícím problémem české ekonomiky je pak podíl dlouhodobě nezaměstnaných.

Nahrávám video

Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB:

„Okamžik, kdy řekneme, že výhody eura převažují nad nevýhodami, se blíží. Ale rozhodnutí o přijetí eura je především politické rozhodnutí.“


Mezi argumenty pro přijetí eura patří na základě aktuální analýzy ČNB a MF týkající se sladěnosti České republiky s eurozónou tradičně stabilně vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a velká obchodní provázanost s eurozónou. Hampl přidává přibližování ekonomické úrovně ČR k úrovni zemí eurozóny.

Eurem nyní platí 16 z 27 států Evropské unie, přičemž posledním členem klubu se od začátku letošního roku stalo Slovensko a do tří let se bude zřejmě eurem platit ve všech sousedních státech ČR. Podle ministra financí Miroslava Kalouska by Česká republika mohla přijmout euro nejdříve v roce 2013. Vláda by měla oznámit termín přijetí eura podle premiéra Mirka Topolánka letos 1. listopadu.

Maastrichtská konvergenční kritéria:

1) Inflace (ČR loni neplnila, letos zřejmě ano)
- odchylka od průměru tří členských zemí s nejnižší inflací maximálně 1,5 procenta
2) Veřejné finance (ČR plní - 1,2 %)
- schodek veřejných financí maximálně tři procenta HDP
3) Zadluženost (ČR plní - 30,1 %)
- Celkový veřejný dluh nesmí přesáhnout 60 procent HDP, zohledňuje se i trend
4) Měnový kurz (ČR neplní)
- udržování kurzu měny ve stanoveném pásmu systému ERM II alespoň dva roky
5) Dlouhodobé úrokové sazby (ČR plní)
- Nesmí přesáhnout o více než dva procentní body sazby tří zemí s nejnižší inflací

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 30 mminutami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
včera v 08:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.