Brusel - Členské země Evropské unie by se mohly na základě chystané mezivládní dohody o dodržování rozpočtové kázně vzájemně pohnat k soudu. Mohlo by k tomu dojít v případě, že aspoň jedna ze zemí nabyde přesvědčení, že ta druhá své závazky neplní.
Podle návrhu dohody, s nímž přišel van Rompuy, by měly země ve svých národních ústavách zakotvit takzvané „dluhové brzdy“. Ty by je nutily udržet rozpočtový deficit pod hranicí tří procent HDP a celkové zadlužení pod úrovní 60 procent HDP.
Jednání o dohodě by podle bruselských diplomatů měla skončit koncem ledna, Británie se jich bude účastnit jako pozorovatel. Začátkem března by měla být podepsána. Nová pravidla by začala platit už tehdy, pokud by je ratifikovalo devět ze sedmnácti zemí eurozóny. Vztahovat se budou jen na ty země, které je odsouhlasí.
Na posledním summitu EU se země eurozóny, k nimž by se mohly přidat i další nečlenské země euroklubu s výjimkou Británie, dohodly, že chtějí posílit rozpočtový dohled, zavést automatické sankce a ukotvit v národní legislativě pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů. Pakt by měl být dokončen do března, kdy se koná další pravidelná vrcholná schůzka.
Na pořadu dne je nyní hledání prostředků, jak plnění závazků vymáhat. Činit by to tedy měly jednotlivé vlády, které by jinou mohly pohnat před soud Evropské unie.
V současné době se hospodářská i rozpočtová situace zhoršila prakticky ve všech zemích Evropské unie. Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování současných pravidel, tak vede s naprostou většinou států procedury pro porušení práva kvůli překročení limitů. Netýká se to pouze čtyř zemí - Estonska, Finska, Lucemburska a Švédska.
