Peking – Chtěl obnovit důvěru a morální hodnoty ve společnosti. Proto si čínský podnikatel Liou Pcheng-fei otevřel restauraci, v níž se zákazníci mohou rozhodnout, jestli za jídlo zaplatí, nebo ne. Zatím se mu ale moc nedaří – za první měsíc prodělal v přepočtu skoro 330 000 korun. O jeho příběhu informoval britský deník The Daily Telegraph.
Jednapadesátiletý Liou Pcheng-fei z města Fu-čou v jihovýchodní Číně si v srpnu otevřel podnik, který nabízí čínskou a mezinárodní kuchyni, včetně tofu a kuřecího kari.
Jak píše The Daily Telegraph, unikátní není Liouova kuchyně, ale jeho podnikatelský model. Restauratér nechává totiž na hostech, zda se zachovají morálně a zaplatí, nebo podnik opustí bez vyrovnání účtu. A nejen to, hosté si navíc sami určí sumu, kterou mu za jídlo dají.
„Když budu zákazníkům důvěřovat, budou oni důvěřovat mně a začnou mít rádi ostatní. Doufám, že lidé, kteří sem přijdou, to budou takhle cítit. Potom, až se vrátí do práce a ke své rodině, budou tuto myšlenku sdílet,“ prohlásil Liou.
Ztrátu morálních hodnot přičítá Liou především kruté éře Mao Ce-tungovy kulturní revoluce v letech 1966 až 1976. Domnívá se, že právě toto období, kdy Čínu zaplavilo násilí a děti se zříkaly svých rodičů jako kontrarevolucionářů, „zničilo důvěru mezi lidmi“.
„Přál bych si, aby lidé zanechali sobeckého myšlení a naučili se navzájem si důvěřovat,“ svěřil se podnikatel křesťanského vyznání, jehož ušlechtilé ideje však nenašly odezvu. Restaurace za první měsíc prodělala 100 000 jüanů (asi 330 000 korun). Celková ztráta od srpna se dokonce vyšplhala na 250 000 jüanů (825 000 korun).
„Pořád ještě je hodně těch, kteří za jídlo nezaplatí,“ přiznal Liou. Svou restauraci ale udržuje v provozu – jeho hlavním zaměstnáním je totiž interiérový design. Není přitom zdaleka jediný, kdo se obává prohlubující se krize veřejné morálky. Ta se projevuje třeba raketovým nárůstem počtu rozvodů a skandální úrovní korupce.
Šéf státního úřadu pro náboženské záležitosti už dříve prohlásil, že „umírnění“ věřící by mohli pomoci rozšíření laskavosti, toleranci a zdrženlivosti a usmíření. Dokonce i čínský prezident Si Ťin-pching míní, že jeho země „ztrácí svůj morální kompas“, a vnímá náboženství jako cestu k „vyplnění vakua, které vzniklo v důsledku závratného růstu a honby za bohatstvím“.
