Čínské akcie zaznamenaly v lednu nejhlubší měsíční propad od začátku globální finanční krize, a to i navzdory pátečnímu oživení. Oba hlavní indexy v prvním měsíci roku klesly o více než 20 procent. K propadu přispěly obavy ze zpomalení čínské ekonomiky i nervozita kvůli devizové politice čínské centrální banky. Vedle toho se loni o více než dvojnásobek oproti roku 2014 prohloubil schodek státního rozpočtu. Tamní vláda totiž zvýšila výdaje, aby zmírnila dopady zpomalení hospodářského růstu, příjmy rozpočtu ale rostly nejpomaleji za posledních 27 let.
Čínský drak ztrácí sílu. Akcie dál padají, deficit rozpočtu se zdvojnásobil
Hodnota obou hlavních čínských indexů se v lednu snížila o 12 bilionů jüanů (45,3 bilionu Kč). Index CSI300, který zahrnuje největší firmy registrované na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, v pátek sice vzrostl o 3,24 procenta a uzavřel na 2946,09 bodu, od počátku měsíce ale o 21 procent klesl, což představuje nejvýraznější měsíční propad od srpna 2009. Šanghajský index Shanghai Composite v pátek přidal 3,09 procenta na 2737,60 bodu, za celý měsíc však o 22,6 procenta oslabil. To je nejvíce od října 2008.
Akcie v pátek vzrostly zejména díky spekulacím, že jejich největší měsíční výprodej od začátku globální finanční krize byl přehnaný. Centrální banka také napumpovala do finančního systému další peníze, aby odvrátila hrozbu nedostatku hotovosti před delším volnem, které bude v únoru v souvislosti s oslavami příchodu nového lunárního roku.
Investory tento měsíc znervóznily některé kroky centrální banky, které vyvolaly obavy, že se banka snaží oslabit jüan. Podle analytiků se zdá, že nakonec se tyto obavy podařilo uklidnit, část analytiků si ale dál myslí, že centrální banka časem umožní jüanu oslabit.
Čína zažívá nejpomalejší růst za čtvrtstoletí
Centrální banka uvedla, že čínský premiér Li hovořil se šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou a slíbil jí, že Peking se bude snažit držet kurz jüanu stabilní a zlepší komunikaci s finančními trhy o vývoji kurzu. Čínská vláda podle něj nemá zájem podporovat vývoz prostřednictvím oslabení domácí měny a nemá v úmyslu ani rozpoutávat obchodní válku.
Čínská ekonomika loni vykázala nejpomalejší růst za posledních 25 let. HDP se zvýšil o 6,9 procenta, o rok dříve to bylo 7,3 procenta. Schodek státního rozpočtu se v loňském roce prohloubil na 2,36 bilionu jüanů (8,9 bilionu Kč), což je proti schodku 1,13 bilionu jüanů z roku 2014 asi dvojnásobek.
Čínská vláda loni zvýšila výdaje, aby zmírnila dopady právě zpomalení hospodářského růstu, příjmy rozpočtu ale podle údajů tamního ministerstva financí rostly nejpomaleji za posledních 27 let. Fiskální výdaje loni stouply o 15,8 procenta. Příjmy se však zvýšily pouze o 8,4 procenta, což byl podle státní agentury Nová Čína nejpomalejší růst od roku 1988.