ČEZ a Škoda Auto začnou spolupracovat na vývoji elektromobilů

Praha - „Testování dvou elektrických octavií je první krok k navázání daleko mohutnější spolupráce mezi námi a automobilkou,“ uvedl manažer útvaru čisté technologie společnosti ČEZ Tomáš Chmelík. ČEZ nyní bude po dobu jednoho roku testovat dva elektromobily Škoda Octavia Green E Line a v Mladé Boleslavi postaví rychlodobíjecí stanice. Oba vozy dnes ČEZ převzal.

V první fázi se spolupráce zaměří na detailní sledování jízdních vlastností elektromobilů, auta bude ČEZ používat na kratší služební cesty a testovací jízdy v městském provozu. Zkušební provoz má poskytnout poznatky o vhodnosti elektrického pohonu pro každodenní praktické použití. Výsledky mají také přispět k tomu, aby elektromobily měly delší dojezd a aby se snížila jejich pořizovací cena. Současný dojezd elektrické octavie na jedno nabití je asi 150 kilometrů.   

Automobilka si slibuje od zkušebního provozu také nové náměty pro obchodní modely. „Cílem je nabídnout zákazníkům o elektromobily při koupi vozu kompletní balíček, jako například výhodný tarif na energii,“ uvedl vedoucí vývoje elektromobility Škody Auto Petr Kristl.

„V případě elektromobilů je nezajímá jenom čistě pragmaticky to vozidlo, ale ptají se po tom, kde je možno to vozidlo dobíjet a jakým způsobem je možno si tu službu zajistit,“ doplňuje  Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ČEZ.

ČEZ v současnosti provozuje dvacet dobíjecích stanic pro elektromobily ve čtyřech městech. Do konce roku 2013 by mělo být zprovozněno dalších 100 stanic. Mají vyrůst v hlavním městě a také například v Hradci Králové, Ostravě, Vrchlabí nebo Jaroměři.  

Ještě v letošním roce chce ČEZ začít také s výstavbou stanic pro rychlé dobíjení elektromobilů. Ty pracují s vyšším napětím a umožňují dobít 100 procent kapacity akumulátoru do 50 minut. První stanice tohoto typu vyrostou letos před pražským sídlem firmy v Duhové ulici a v Mladé Boleslavi.

V Česku nyní dobíjecí stanice pro elektromobily budují vedle ČEZu také další velké energetické firmy jako PRE nebo E.ON. V tuzemsku jezdí na 200 těchto speciálních vozů. Vlastní elektromobil nyní má nebo vyvíjí téměř každá automobilová značka. Na jedno nabití auta ujedou až 150 kilometrů, při mrazu okolo 120, a tak je řidiči používají jen na krátké vzdálenosti. Na jejich pořízení si musejí připlatit - cena se pohybuje okolo milionu korun. Právě cena, pokud nebude příznivější, bude pro zákazníka komplikací.

Za poslední rok a půl podle Asociace elektromobilového průmyslu přibylo zhruba 100 elektromobilů. Proti vývoji v Česku ale stojí chybějící infrastruktura dobíjecích stanic. Teď jich je asi 150, hlavně v obchodních a komerčních centrech. Na silniční tahy se zatím nedostaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...