Stále větší počet českých žen dosahuje vysokoškolského vzdělání a v mladé generaci dokonce počet vysokoškolaček přesahuje počet vysokoškoláků. Přesto ale Češky bez rozdílu věku pobírají nižší mzdy než muži. Informuje o tom Český statistický úřad s tím, že tuzemský rozdíl v odměňování žen a mužů je po Estonsku druhý nejhorší v Evropské unii.
„Sledujeme mezigenerační posun. Generace ve věku 55 až 64 let většinou dosahovala úrovně základního vzdělání nebo vzdělání s výučním listem, velký podíl žen dosahoval i vzdělání s maturitou… nicméně vysokoškolské vzdělání bylo doménou mužů. V posledních letech se situace poměrně hodně změnila,“ konstatuje Michaela Kleňhová ze sekce demografie a sociálních statistik Českého statistického úřadu.
V nejmladší generaci vysokoškolských absolventů a absolventek totiž hrají ženy prim; ve věkovém rozmezí pětadvaceti až čtyřiatřicet let dosahuje vysokoškolského diplomu více než třetina tuzemské ženské populace (38 procent), zatímco v případě stejně starých mužů jde jen o čtvrtinu (24 procent). A protože poměr osob s maturitou se neliší, o to větší počet mužů končí jen s výučním listem.
Češky berou méně – i kvůli oborům, které studují
Vyšší počet českých vysokoškolaček se ale nepromítá do finančního ohodnocení českých žen, které je v porovnání s muži nižší nejen napříč generacemi, ale i v případě generace nejmladší. U vysokoškolských profesí je to podle Kleňhové způsobeno tím, že ženy mají převahu v oborech s nižšími platy, jako jsou učitelky nebo zdravotní sestry.
Platově znevýhodněné jsou ale Češky ve všech kategoriích vzdělávání; průměrný plat žen je o více než pětinu nižší než u mužů, čímž se republika řadí mezi evropské státy s největšími platovými rozdíly mezi pohlavími.
Hůř jsou na tom jen Estonky, stejná situace jako v Česku pak vládne v celé střední Evropě; srovnatelný rozdíl, jaký pociťují Češky, totiž znají i Němky, Rakušanky a Slovenky.
„Není to způsobeno jen diskriminací, ale také odlišnou strukturou na trhu práce, muži a ženy pracují v různých odvětvích,“ uvádí Marek Řezanka z ČSÚ. Kromě vzdělávání ženy převažují například v segmentech velkoobchodu a maloobchodu nebo stravování a pohostinství.
Přisouzená úloha pečovatelek
Roli podle statistiků hraje také to, že hlavně ženy se starají o děti, což má negativní vliv na jejich kariéru. Poměrně dlouhá rodičovská dovolená, na kterou odcházejí jen dvě procenta mužů, ovlivňuje jak výši platu, také celkovou zaměstnanost žen, jimž společnost nadále přisuzuje úlohu pečovatelek.
Největší finanční rozdíl se týká věkové kategorie 35 až 44 let, a to jak v průměrných, tak v mediánových mzdách. Podle Řezanky je to dáno nejen tím, že se ženy více než muži starají o děti, ale také tím, že častěji pečují o své – v tu dobu už častěji nemocné – rodiče. Projevuje se tak u nich silněji efekt tzv. sendvičové generace. Tlaku totiž musí čelit jak od svých dětí, tak od svých rodičů.
