Praha - Česko v současnosti dluží bilion a 300 miliard korun. Do konce roku 2012 má přitom přibýt dalších 500 miliard. Už dnes tak každý obyvatel Česka, včetně kojenců, dluží 132 tisíc korun. Skupina podnikatelů však varuje – od roku 1993 Česko nesplatilo ani korunu, vše jde jen na úroky. V příštích třech letech má obsluha dluhu ze státního rozpočtu odčerpat 72 miliard ročně. Pro srovnání, ministerstvo obrany loni hospodařilo s rozpočtem 56 miliard korun, školství dostalo 124 miliard. Podnikatelé, konkrétně 10 vítězů ankety Podnikatel roku, proto na politiky volají STOP zadlužování.
Vladimír Kovář, majitel firmy Unicorn a iniciátor výzvy STOP zadlužování
„Jsme přesvědčeni o tom, že zadlužovat dál zemi je naprosto nesprávné a ve své podstatě i nesociální. Paradoxně je to proti všem těm lidem, kterým se vlastně má pomáhat tím, že se budou dále rozdávat státní peníze, na které ovšem stát nemá.“
Podnikatelé spočítali, co by se za 72 miliard, které teď jdou jen na úroky, dalo ročně pořídit. Například elektrická energie by mohla být pro všechny lidi rok zadarmo. Nebo namísto jednorázové dvoutisícové podpory důchodcům by se mohly zvednout všechny penze o 1 700 korun (průměrný důchod je nyní kolem 10 tisíc korun).
Další varianta myslí na všechny maminky, které by mohly dostávat 120 tisíc korun měsíčně na mateřské. Také příspěvky na děti by podle podnikatelů vzrostly na trojnásobek. Nebo by plat státních zaměstnanců mohl stoupnout o pět tisíc korun – v současnosti se pohybuje okolo 24 tisíc.
Každý, včetně kojenců, by za 72 miliard mohl dostat 7 200 korun, třeba k Vánocům. Polepšit by si mohlo i školství, neboť miliardová částka znamená navýšení rozpočtu o 60 procent. Až na trojnásobek by pak stát mohl navýšit příspěvky na vědu a výzkum – v současnosti se jedná o necelých 25 miliard.
Podnikatelé zároveň varují - za deset let může Česko dlužit přes 3 biliony korun, jen na úrocích však stát do té doby zaplatí 900 miliard.
Co na to politici?
Kde se dluhy vzaly a kdo za ně může? Tak zní otázka, u které končí mnoho politických debat. Politici však házejí vinu jeden na druhého. Dokladem je rozprava hlavních tváří dvou nejsilnějších politických stran - Petra Nečase z ODS a Jiřího Paroubka z táboru ČSSD, která se odehrála v neděli 11. dubna v Otázkách Václava Moravce.
Politická debata, OVM, 11.4.2010
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
„Devastace veřejných financí, tak za minulý rok, pane místopředsedo, to byl výsledek vašeho vládnutí.“
Petr Nečas, volební lídr a místopředseda ODS
„Vy jste, pane Paroubku, pod vaším vedením jako premiéra, vy jste v době, kdy byl 6procentní ekonomický růst v roce 2006, vytvořil téměř stomiliardový deficit. To není chyba, to je ekonomický zločin neuvěřitelného ražení, které vy jste se dopustili.“
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
„Pane místopředsedo, nelžete.“
Petr Nečas, volební lídr a místopředseda ODS
„A toto je skutečnost, která jednoznačně ukazuje, že sociální demokracie je producent. To, že v roce 2009 narostl veřejný dluh, je způsobeno primárně ekonomickou krizí.“
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
„Vy jste vytvořili téměř 1 bilion 178 tisíc miliard.“
Petr Nečas, volební lídr a místopředseda ODS
„Jak vysvětlíte české veřejnosti, že v době 6procentního ekonomického růstu jste měl stomiliardový deficit?“
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
„Vy vysvětlíte.“
Petr Nečas, volební lídr a místopředseda ODS
„Ano, v době čtyřprocentního ekonomického poklesu v loňském roce bylo 160 miliard.“
Rádoby vtipné a mediálně chytlavé osočování ve stylu Kašpárek a Večerníček končící vzájemným překřikováním jistě k rozřešení vážné otázky Kam směřuje deficit státního rozpočtu příliš nepomůže. Je ale důležité se politických stran ptát na to, co je realisticky možné s veřejnými financemi rychle udělat.
Rady malých stran
Strana Věci veřejné hodlá snížit počet státních úředníků nebo se více zaměřit na problematiku veřejných zakázek například formou zákazu účasti v tendrech pro firmy s anonymními majiteli. Na straně výdajové by se strana chtěla orientovat na omezení podpory stavebního spoření. Co se týče příjmové stránky, chtějí se Věci veřejné soustředit na zdanění hazardu.
„Napřed se musí přestat krást nahoře,“ míní pak předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Podle něj se musí zastavit ekozakázka (tendr na odstranění starých ekologických zátěží), zpoplatnit hazard či zprůhlednit výběrová řízení veřejných zakázek: „Tím lze získat 27 miliard korun.“ Křesťanští demokraté chtějí zacílit pouze na daně spotřební v případě tvrdého alkoholu a cigaret, v žádném případě ale nechtějí zvyšovat zdanění právnických osob.
Podle Strany zelených se může šetřit všude, snad s výjimkou vzdělání, vědy a „nízkoenergetických šetřivých energetik“. Proto zelení zavedli tzv. upravené Maastrichtské kritérium – když je ekonomika v růstu, součet růstu HDP v procentech a státního ročního deficitu by neměl být vyšší než číslo čtyři.
„Musíme okamžitě připravit a implementovat systém společného nákupu a zredukovat zbytečné agendy,“ říká Jiří Rusnok jako zástupce Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ). Podle strany má na sociální dávky v hmotné nouzi nárok občan se závažnými zdravotními problémy nebo zdravý člověk, který práci skutečně hledá. Zemanovci dále propagují dočasné mírné zvýšení daně z příjmů právnických osob do dvou procentních bodů.
- Co za 72 miliard korun? autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1586/158557.jpg
- „Léčba“ deficitu z pera Věcí veřejných autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158653.jpg
- „Léčba“ deficitu z pera KDU-ČSL autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158654.jpg
- „Léčba“ deficitu z pera Strany zelených autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158655.jpg
- „Léčba“ deficitu z pera Strany práv občanů Zemanovci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1587/158656.jpg
