Brusel – Čeští vědci dostávají od státu stále méně peněz než většina jejich evropských kolegů. Podle údajů Eurostatu přispělo Česko v roce 2007 na vědu a výzkum necelé dvě miliardy eur, tedy asi 1,54 procenta HDP. Dostalo se tak mírně pod průměr celé Evropské unie. Premiantem zůstává Švédsko, které předloni do vědy investovalo 3,6 procenta HDP, na opačném konci žebříčku se umístil Kypr s investicí ve výši 0,45 procenta HDP. O pouhý stupínek nad touto ostrovní zemí bylo Slovensko (0,46 procenta HDP).
Financování vědy se v Česku v posledních měsících stalo horkým politickým tématem. Akademie věd ČR od léta protestuje proti nově navrženému systému, kterým jí má stát přispívat, a obává se „likvidace vědy“. Rozpočet akademie se měl snížit z letošních 5,88 miliardy na 4,92 miliardy. Vláda jí ale nyní slibuje půl miliardy navíc. Vědci už kvůli krácení dotací v Praze dvakrát demonstrovali.
Peníze, které uvolňují jednotlivé státy ze svých rozpočtů na vědu, se napříč Evropou značně liší. Pokud jde o absolutní částky, nejvíce do vědy investovalo Německo (62 miliard eur) následované Francií (39 miliard) a Británií (37 miliard). Celkem Evropská unie na výzkum a vývoj předloni podle evropských statistiků vynaložila 229 bilionů eur, což představuje 1,85 procenta HDP sedmadvacítky.
Lisabonská strategie vzala za své, Evropa zůstává za USA
V takzvané lisabonské strategii si přitom před časem EU vytyčila za cíl, že její výdaje na výzkum a vývoj dosáhnou v roce 2010 tří procent HDP, přičemž jen třetinu by měly tvořit veřejné zdroje. „Čáru přes rozpočet“ ale Bruselu udělala hospodářská krize. Členské státy kvůli ní musely výrazně překročit dříve očekávané schodky veřejných financí a pomoci financovat postižené průmyslové a další sektory, a proto se v příštích letech nedá očekávat zvyšování podílu rozpočtu na vědě a výzkumu.
V Evropě není mnoho zemí, které se v otázce financování vědy mohou rovnat rivalům ze Spojených států či Japonska, s nimiž se Evropa do značné míry přetahuje o vědce a kvalifikovanou sílu. Třeba Spojené státy předloni na výzkum a vývoj daly podle odhadů asi 2,67 procenta HDP a Japonsko už o rok předtím dokonce 3,4 procenta.
