Praha - Než se obsah sklenky medu dostane na pulty českých obchodů, absolvuje i více než 21 tisíc kilometrů na cestách. Výsledná směs totiž často pochází z Číny, Argentiny nebo Chile. „Český med prakticky v běžném supermarketu nedostanete,“ říká redaktorka Hospodářských novin Petra Pospěchová. Potraviny z tuzemska i zahraničí byly tématem druhého dílu seriálu ČT Moje drahé Česko.
České suroviny vytlačuje dovoz
Med přitom není jediným překvapivým výrobkem z dovozu. Potravinářská komora upozorňuje, že českých potravin ubývá i tam, kde by to nikdo nečekal. „Jsou to třeba mléčné výrobky, kde poměr vypadá na 40 procent pro zahraniční a 60 procent pro domácí výrobky,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Nejnověji je z pultů vytlačováno české maso, ať už drůbeží, nebo vepřové. Pod tlakem levnějšího dovozu ruší zemědělci farmy – chov prasat například spadl o osm procent a je na nejnižší úrovni od druhé světové války. Z českých chovů přitom mizí i krávy a například vepřového je na pultech více než polovina z dovozu, hlavně z Německa a Rakouska.
GALERIE
videogallery_000114125
Petr Havel, agrární analytik
„Drtivá většina českých spotřebitelů se rozhoduje podle ceny. To je špatný signál pro naše zemědělce a potravináře.“
České pulty překypují zahraničními výrobky
Drůbeží maso často pochází z Polska, brambory z Francie a česnek z Číny. Díky mediálnímu zájmu vzrostl zájem o české hlavičky česneku, ovšem poptávka vysoce převyšuje nabídku.
Podle analytiků by mohla být situace ještě horší. Za zahraničními nákupy přitom nestojí pouze obchodníci, ale také domácí řezníci nebo mlékaři. Cizí suroviny jsou totiž často levnější. Nápis „Vyrobeno v ČR“ navíc nemusí nutně znamenat, že výrobek pochází z Česka. Stačí totiž, když zahraniční surovinu někdo v tuzemsku pouze zabalí.