Praha - České pivo se zřejmě zařadí k potravinám, které bude chránit označení Evropské unie. Členské země měly až do půlnoci možnost podat proti tomuto rozhodnutí námitky. Zda tak učinily, není dosud známo. Pokud vůči udělení značky nikdo nic nenamítl, zařadí se České pivo k dalším šestnácti domácím produktům, které se mohou chlubit touto značkou.
Pokud Česko chráněné zeměpisné označení opravdu získá, stane se první zemí v EU, která má tuto značku udělenou pro celé území státu. Nebudou ji však moci používat všechny tuzemské pivovary. Značkou České pivo se budou smět chlubit pouze piva připravovaná tradičním způsobem. Musí se vyrábět v ČR a využívat český chmel a ječmen, ale také splňovat několik chemických a fyzikálních parametrů.
Podle Stanislava Bernarda konzumenti Českého piva ocení zejména jeho plnost, menší prosycenost, barvu, hustou pěnu a chmelovou vůni. Ve výsledku je však známka České pivo především marketingovou záležitostí, která by měla českému pivovarnictví pomoci.
Užitek z označení nebudou mít některé levnější značky, nízkoalkoholická piva, ale ani výrobci pivních speciálů, u nichž obsah alkoholu převyšuje hranici šesti procent. Žádost o registraci totiž uvádí, že tradiční české pivo má obsahovat mezi 3,8 a 6 procenty alkoholu.
Smyslem systému chráněného zeměpisného označení je ochrana výrobků, které získaly regionální nebo mezinárodní ohlas, před napodobeninami. Výrobcům na jedné straně zaručuje, že konkurence z jiných regionů nemůže tohoto označení využít, na druhé straně je však zavazuje k používání předepsaných výrobních postupů.
Pivo následuje příklad trubiček a chmelu
Evropská unie v současné době uvažuje o přehodnocení systému ochranných známek. V takzvané zelené knize Evropské komise se objevil návrh na úplné zrušení označení tradiční specialita. Podle EK totiž tato značka nesplnila očekávání. „Systém začal v roce 1992 a od té doby bylo jako tradiční specialita označeno pouze dvacet potravin,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Česká republika je co do počtu získaných chráněných zeměpisných označení jedničkou mezi novými členy Evropské unie. Brusel jej v minulosti udělil například hořickým trubičkám, pardubickému perníku, štramberským uším či žateckému chmelu. Na podobné právo ochrany aspirují další tuzemské výrobky. U Olomouckých tvarůžků a Karlovarských oplatek mají námitky Německo a Rakousko.
Nejvíce chráněných označení unie udělila Itálii s více než 160 výrobky, podobně je na tom Francie. Španělsko a Portugalsko mají přes 100 chráněných zemědělských a potravinářských produktů.
