České firmy žádají tisíce pracovníků z Ukrajiny, konzulát nestačí vyřizovat žádosti

3 minuty
Události: Ukrajinští pracovníci v Česku
Zdroj: ČT24

Hospodářská komora ČR už zpracovala víc než dva tisíce žádostí tuzemských firem o pracovníky z Ukrajiny. Tím jsou vyčerpané počty do konce dubna. Vyřizování zaměstnaneckých karet se ale zadrhává – téměř tři měsíce trvá jen to, než je požadavek vůbec registrován. Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory.

Do firmy Seko Group by už za týden mělo přijet z Ukrajiny pětadvacet pracovníků. Především technici, ale i automechanici. Dohromady jich bude v závodech podniku pracovat během roku až padesát.

Mnozí budou obsluhovat elektroerozivní obráběcí stroje, kde vznikají rozváděcí kruhy pro parní turbíny na celém světě, uvedl ředitel firmy Vlastimil Sedláček.  Pracovní smlouvu dostali na tři roky.

Konzulát ve Lvově nestíhá

Od podání žádosti do příjezdu uběhly tři měsíce. Podobně čekají i další podniky. Podle Hospodářské komory se lhůty postupně prodlužují. Jen na zařazení žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká až 86 dnů. Na vině je prý nedostatečná kapacita konzulátu ve Lvově.

Ukrajina1
Zdroj: ČT24

Pokud nebude kapacita posílena, tak systém během ledna, února zkolabuje, tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. 

Skutečnost, že poptávka ze strany podnikatelů po pracovnících z Ukrajiny převyšuje momentálně kapacity našeho konzulátu, potvrzuje i mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová. 

O případném posílení konzulátu bude nejdříve jednat tripartita. Pokud by návrh pak schválila i vláda, do Česka by mohlo zamířit až dvakrát tolik ukrajinských pracovníků – tedy přes 7 a půl tisíce.

Ukrajina2
Zdroj: ČT24

Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory. Podle odborářů o tato místa není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v polovině června prohlásil, že je nejprve třeba, aby mzdy byly vyšší než sociální dávky.

Českému průmyslu podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanáka chybí 140 tisíc zaměstnanců. „Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší,“ uvedl Hanák na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.  

Legálně i nelegálně

Podle prosincové zprávy Českého statistického úřadu pracovalo koncem roku 2015 v Česku legálně téměř 42 tisíc Ukrajinců. Právě jejich počty se v absolutních číslech nejvíce zvýšily.

Neznámý počet Ukrajinců pak v zemi pracuje nelegálně, často jsou zaměstnaní přes zahraniční agentury. Právě tomuto problému se v prosinci věnoval také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při návštěvě pražského inspektorátu práce.

„Čelíme problému nelegálního zaměstnávání v ČR. Zejména agentury práce z Polska tu nelegálně zaměstnávají Ukrajince,“ uvedl premiér.

Kam by chtěli Ukrajinci vycestovat

Podle loňského průzkumu by 30 procent Ukrajinců chtělo natrvalo vycestovat ze země a usadit se v zahraničí. Uvedla to agentura ČTK s odkazem na průzkum, o němž informoval Interfax. Víc než polovina z nich chce v cizině hledat lepší životní podmínky a třetina je odhodlána cestovat za prací. 

Krátkodobě by chtělo za výdělkem do zahraničí vycestovat 40 procent obyvatel Ukrajiny. Každý pátý z nich je ochoten podstoupit rekvalifikaci a hledat práci v novém oboru. Mezi trojicí zemí, které pro vycestování připadají nejvíc v úvahu, jmenuje Interfax Polsko, Maďarsko a Českou republiku.

Ukrajina měla koncem roku 2015 podle Wikipedie přes 44 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...