České firmy žádají tisíce pracovníků z Ukrajiny, konzulát nestačí vyřizovat žádosti

Nahrávám video
Události: Ukrajinští pracovníci v Česku
Zdroj: ČT24

Hospodářská komora ČR už zpracovala víc než dva tisíce žádostí tuzemských firem o pracovníky z Ukrajiny. Tím jsou vyčerpané počty do konce dubna. Vyřizování zaměstnaneckých karet se ale zadrhává – téměř tři měsíce trvá jen to, než je požadavek vůbec registrován. Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory.

Do firmy Seko Group by už za týden mělo přijet z Ukrajiny pětadvacet pracovníků. Především technici, ale i automechanici. Dohromady jich bude v závodech podniku pracovat během roku až padesát.

Mnozí budou obsluhovat elektroerozivní obráběcí stroje, kde vznikají rozváděcí kruhy pro parní turbíny na celém světě, uvedl ředitel firmy Vlastimil Sedláček.  Pracovní smlouvu dostali na tři roky.

Konzulát ve Lvově nestíhá

Od podání žádosti do příjezdu uběhly tři měsíce. Podobně čekají i další podniky. Podle Hospodářské komory se lhůty postupně prodlužují. Jen na zařazení žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká až 86 dnů. Na vině je prý nedostatečná kapacita konzulátu ve Lvově.

Ukrajina1
Zdroj: ČT24

Pokud nebude kapacita posílena, tak systém během ledna, února zkolabuje, tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková. 

Skutečnost, že poptávka ze strany podnikatelů po pracovnících z Ukrajiny převyšuje momentálně kapacity našeho konzulátu, potvrzuje i mluvčí ministerstva zahraničních věcí Irena Valentová. 

O případném posílení konzulátu bude nejdříve jednat tripartita. Pokud by návrh pak schválila i vláda, do Česka by mohlo zamířit až dvakrát tolik ukrajinských pracovníků – tedy přes 7 a půl tisíce.

Ukrajina2
Zdroj: ČT24

Proti obsazování volných míst lidmi z Ukrajiny se staví odbory. Podle odborářů o tato místa není mezi Čechy zájem, protože jsou špatně placená. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v polovině června prohlásil, že je nejprve třeba, aby mzdy byly vyšší než sociální dávky.

Českému průmyslu podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanáka chybí 140 tisíc zaměstnanců. „Potřebujeme tisíce Ukrajinců, protože trh práce to neřeší,“ uvedl Hanák na loňském Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.  

Legálně i nelegálně

Podle prosincové zprávy Českého statistického úřadu pracovalo koncem roku 2015 v Česku legálně téměř 42 tisíc Ukrajinců. Právě jejich počty se v absolutních číslech nejvíce zvýšily.

Neznámý počet Ukrajinců pak v zemi pracuje nelegálně, často jsou zaměstnaní přes zahraniční agentury. Právě tomuto problému se v prosinci věnoval také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při návštěvě pražského inspektorátu práce.

„Čelíme problému nelegálního zaměstnávání v ČR. Zejména agentury práce z Polska tu nelegálně zaměstnávají Ukrajince,“ uvedl premiér.

Kam by chtěli Ukrajinci vycestovat

Podle loňského průzkumu by 30 procent Ukrajinců chtělo natrvalo vycestovat ze země a usadit se v zahraničí. Uvedla to agentura ČTK s odkazem na průzkum, o němž informoval Interfax. Víc než polovina z nich chce v cizině hledat lepší životní podmínky a třetina je odhodlána cestovat za prací. 

Krátkodobě by chtělo za výdělkem do zahraničí vycestovat 40 procent obyvatel Ukrajiny. Každý pátý z nich je ochoten podstoupit rekvalifikaci a hledat práci v novém oboru. Mezi trojicí zemí, které pro vycestování připadají nejvíc v úvahu, jmenuje Interfax Polsko, Maďarsko a Českou republiku.

Ukrajina měla koncem roku 2015 podle Wikipedie přes 44 milionů obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 3 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 5 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 23 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...