Praha - Zákazníci je vyhledávají, konkurence se jich obává. V Česku prodává přiližně 36 000 vietnamských obchodníků. Z tradičního trhu jim už patří třetina. Prodávají ale úplně jinak než před lety. Opouštějí stánky, ve kterých začínali, nyní se stěhují se do kamenných obchodů. Neprodávají už jen ovoce a zeleninu nebo levné oblečení. Vietnamští obchodníci začali poskytovat i služby. Třetí největší menšina v Česku už díky tomu rozjela velký byznys.
Česká Hanoi otevřela brány, Vietnamci tak bojují proti fámám
Jen za potraviny z vietnamských večerek utratí Češi podle posledních odhadů trhu každý rok 30 miliard korun. Jde o fenomén posledních let. Na odbyt jde ale kromě jídla i další tradiční sortiment, například levný textil. V některých městech dokonce vietnamští obchodníci vytlačili ty české.
„Jsou dobří obchodníci a dobře se orientují v českých zemích. Naučili se obcházet, nebo moc nerespektovat některé české předpisy, včetně daňových,“ uvedl Zdeněk Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Celkem za rok odvedou Vietnamci našemu státu na daních přes 600 milionů korun,“ tvrdí předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti:
„Přijeli sem za prací, ne na dovolenou, takže mají otevřeno nepřetržitě 7 dní v týdnu, většinou od rána od 7 do večera do 10, čemuž nemůžou české firmy konkurovat. Dalším faktorem je, že ve Vietnamu už několik set let existuje drobné soukromé podnikání, tudíž jsou zvyklí na obrovskou konkurenci, což znamená, že musí být ochotní a usměvaví.“
„Úspěšní jsou také proto, že si dělají všechno sami. Nemají žádné úředníky, nespoléhají se na žádné dodavatelské firmy. Sledují, kde v jakém supermarketu je tento týden nějaká sleva, aby si tam jeli zakoupit levné zboží, aby měli rohlík o 20 haléřů levněji, než má konkurence,“ dodal Winter.
GALERIE
videogallery_220095
Vietnamské tržnice dnes najdeme hlavně ve větších městech, ale přežívají i v pohraničí, například v Hatích nebo v západočeském Rozvadově. Odtud ale Vietnamci postupně odcházejí. Zájem o zboží totiž klesá zejména ze strany rakouských a německých turistů. Vůbec nejrozlehlejším areálem je ale pražská SAPA. Na 250 000 metrech čtverečních tu podniká přibližně sedm tisíc živnostníků.
SAPA dnes otevřela brány novinářům
Vedení tržnice obvykle novináře dovnitř nepouští. Po dlouhé době však natáčení umožnilo a kamera České televize s průvodcem nahlédla i do míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Tržnici SAPA se přezdívá malá Hanoj a jako opravdové město ve městě i vypadá. Na ulicích je běžný ruch, a to nejen pracovní.
GALERIE
SAPA
Je zde i soukromá mateřská škola. Měsíčně stojí kolem osmi tisíc korun, funguje sedm dní v týdnu a hlavním jazykem je vietnamština. Děti se tu ale učí i česky. Najdeme tu rovněž pobočky pojišťoven, cestovní kanceláře nebo kadeřnictví. Stojí tu dokonce čtyři roky starý buddhistický chrám. Většina Vietnamců totiž vyznává buddhismus. První a patnáctý den v měsíci nosí k obětnímu oltáři dary, zejména vonné tyčinky, čerstvé ovoce a kytky.
Tržnice je častým cílem kontrol policie i celníků. Kromě padělků odhalili i drogy. Podezření úřadů, že SAPA je bezpečnostním rizikem pro stát, se nepotvrdilo. „Kolem toho místa je hodně fám, takže jsme chtěli ukázat, že je tady i normálnější život, než se občas objevuje v médiích,“ uvedla Eva Pechová, jednatelka občanského sdružení Klub Hanoi.
Uvnitř Sapy se ale hlavně čile obchoduje. Odhaduje se, že se tu denně vyloží tolik zboží, kolik by se vešlo do jedné stovky kamionů. Všechno ale nekončí jen v této tržnici, vozí se i dál, do Polska, Německa a na Slovensko.
Podle ministerstva vnitra žije v Česku 56 000 Vietnamců. Po Ukrajincích a Slovácích představují třetí nejpočetnější menšinu.