Češi získají při dostavbě Temelína zakázky za 125 miliard

Praha - Případné vítězství rusko-českého konsorcia firem Atomstrojexport, Škoda JS a Gidropress v dostavbě jaderné elektrárny Temelín přinese českým podnikům zakázky za čtyři až pět miliard eur (100 až 125 miliard korun). Zároveň by realizace dostavby Temelína těmito společnostmi umožnila ve spolupráci s českým průmyslem vytvořit více než 10 000 nových pracovních míst. Dnes to oznámil Sergej Kirijenko, šéf ruské jaderné společnosti Rosatom, jehož součástí je člen konsorcia Atomstrojexport.

Podle Kirijenka má ruská strana v tendru výhodu pozitivních referencí ve formě fungujících elektráren ve světě. „Věříme, že v tomto směru máme před konkurenty velký náskok,“ řekl Kirijenko. Rusové jsou podle něj připraveni předat českým firmám licence a know-how na provoz jaderných technologií. „Tím se rozšíří působnost českých firem, protože pak budou mít možnost dodávat své výrobky i do dalších našich reaktorů ve světě,“ dodal. V současnosti staví Rosatom elektrárny kromě Ruska například v Číně.

Sergej Kirijenko, generální ředitel Rosatomu:

“Doufám, že při rozhodovování převládnou ne politické priority, ale pragmatická volba. Pokud budou rozhodnutí pragmatická, budou založena na ekonomické účelnosti a bezpečnosti, pak jsme přesvědčeni, že máme plnou konkurenční schopnost, jestli půjde o politické rozhodnutí, tak nebudeme mít moc šancí.“

Podle šéfa Rosatomu se česko-ruské konsorcium při dostavbě Temelína zaručí, že české podniky získají 70 procent z celé zakázky. „Jestliže bude v tendrové dokumentaci takový požadavek, tak ho jsme ochotni převzít jako pevný závazek,“ prohlásil v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 Sergej Kirijenko.

Jaderná elektrárna Temelín
Zdroj: ČT24/ČEZ

Ten v pondělí zároveň podotkl, že Česko má s Ruskem v jaderné energetice společnou technologickou základnu. „Čeští atomový specialisté s námi pracovali na jedné technologii desítky let,“ uvedl Kirijenko, podle kterého proto ostatní zájemci o zakázku nemohou závazku na vysokou míru lokalizace dostát. „Je to otázka technologické připravenosti. Není možné přebudovat strojírenství za rok nebo dva, není možné změnit přípravu personálu za rok nebo dva,“ poukázal ruský ředitel na více než čtyřicetiletou předchozí spolupráci českých firem s těmi ruskými.

Ropovod se dá uzavřít, technologii zpět vzít nemůžeme

Česká kontrarozvědka BIS označuje podle informací serveru Aktuálně.cz případné vítězství Atomstrojexportu za bezpečnostní riziko. Stát by se totiž měl obávat vysoké energetické závislosti Česka na Ruské federaci, už nyní k nám totiž z východu proudí velká část spotřebované ropy a drtivá většina zemního plynu. Kirijenko tyto obavy ve spojitosti s atomem odmítl. „Když jde o předání technologie a rozmístění zakázek českým podnikům, tak to snižuje energetickou závislost. Ropovod se dá uzavřít, ale vzít si zpět vědění nebo pracovní postupy, které českým pracovníkům předáme, už nebude možné. České podniky je budou mít zapracované a pracovat s nimi sami,“ tvrdí.

Nahrávám video

Kirijenko dnes o dostavbě Temelína jednal s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem. Všichni účastníci tendru mají totiž od zadavatele zakázky na dostavbu jaderné elektrárny ČEZ v těchto dnech obdržet zadávací dokumentaci. V úterý se Kirijenko zúčastní pražského mezinárodního fóra jaderných firem, na kterém chce Rosatom získat důležité vazby na český trh. Součástí fóra budou podpisy několika smluv a memorand mezi českými a ruskými zástupci o budoucí spolupráci. Mezi firmami, které s Rusy chystají spolupráci, jsou rovněž strojírenská skupina Vítkovice či stavební společnost Hochtief. Šéf Rosatomu se má zítra údajně sejít i s premiérem Petrem Nečasem.

O tendr mají zájem i Američané a Francouzi

Aktivity na českém trhu v poslední době zintenzivňují také další účastníci tendru na dostavbu Temelína, kterými jsou francouzská Areva a americký Westinghouse z japonské skupiny Toshiba. Američané nedávno představili deklaraci o spolupráci s Českem v oblasti jaderné energetiky a výzkumu. Areva pozvala zástupce českého strojírenství na návštěvu svých elektráren a chystá s nimi podpisy memorand o porozumění. „Jsme připraveni na poctivou a otevřenou konkurenci,“ konstatoval šéf ruské společnosti Kirijenko.

Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Uchazeči by měli příští rok podat nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi. Vláda nevylučuje, že pátý jaderný blok může po roce 2020 vzniknout také v Dukovanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 3 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 15 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 23 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.