Praha – Zájem o učňovské školství je oproti roku 1990 poloviční. Podle svazu učilišť mohou za odliv žáků částečně rodiče, kteří nechtějí, aby se jejich děti živily řemeslem. Navíc získat po vyučení dobrou práci není většinou jednoduché, a to i přesto, že řada firem má problém kvalifikované pracovníky sehnat.
Loni získalo výuční list 27 a půl tisíce školáků. Ještě letos v dubnu ale pětina z nich byla bez práce. Například mimořádně náročnou práci – svařování hliníku, byť za třicet tisíc korun měsíčně, chce z vyučených zámečníků jen málokdo. „Situace není tak černobílá, aby se na základě požadavků dalo říct, že je třeba zvýšit počet vyučených. V populaci je poměrně hodně vyučených lidí a faktem zůstává, že vyučení u nás mají vyšší nezaměstnanost než lidé, kteří mají maturitu,“ řekla Zoja Franklová, mluvčí Národního ústavu pro vzdělávání.
Uživí se kuchař nebo truhlář
Mezi studenty je největší zájem o řemesla jako automechanik, kuchař nebo truhlář. Tedy o profese, které se na pracovním trhu snáze uplatní. Ani zde ale nemusí platit rčení, že řemeslo má zlaté dno. Například na pražském úřadu práce se nabízené základní mzdy pro vyučené pohybují mezi deseti až 14 tisíci a volná místa mají jen pro každého čtvrtého přihlášeného řemeslníka.
V posledních pěti letech míří na učební obory, včetně těch zakončených maturitou, asi každý třetí žák. „Rodiče radši zvolí studium na gymnáziu než na SOU, protože představa, že by se jejich dítě mělo živit rukama a že by dělalo v montérkách, je pro ně nestravitelná,“ komentuje situaci Karel Dvořák, předseda Sdružení učňovských zařízení.
České učně nahrazují pracovníci z východu
Některé obory se s nedostatkem pracovní síly vyrovnávají po svém a zaměstnance hledají za hranicemi. „Problém nedostatku sil je vidět zejména ve stavebnictví. Přicházejí sem pracovníci ze zahraničí, z bloku východních zemí. Myslím, že to je na škodu, máme kvalitní děti a měl by být větší zájem o jejich profesionalizaci a o jejich uplatnění,“ tvrdí Petr Jadrný, viceprezident Unie zaměstnavatelských svazů. Za některými profesemi zase míří do zahraničí Češi. Třeba dělníci nebo pokladní najdou v Německu nebo Anglii dobře ohodnocenou práci snáz než v tuzemsku.
