Brusel - Evropská komise údajně tlačí na Řecko, aby zavřelo několik bank, včetně finančního ústavu ATEbank. Tvrdí to zdroje agentury Reuters. Řecké ministerstvo financí, řecká centrální banka i samotná ATEbank ale zprávu odmítly komentovat. ATEbank je pátou největší bankou v zadlužené zemi.
I když zodpovědnost za vydání případného rozhodnutí zavřít některou z bank má jen řecká centrální banka, Evropská komise má rovněž určité slovo. Jako exekutivní orgán Evropské unie má totiž možnost zakázat, aby některá z bank získala státní pomoc.
Komise může státní pomoc bankám zakázat i v situaci, kdy se domnívá, že by pomoc byla příliš nákladná. To v podstatě znamená, že by si vynutila, aby úřady v dané zemi takovou banku zavřely.
Během globální krize komise jen zřídka využila všech svých pravomocí, takže v EU skončilo relativně málo bank. Pokud by měla svůj vliv použít v Řecku, znamenalo by to agresivnější postup vůči slabým evropským bankám v centru krize. Stejný vliv by pak mohla komise použít i ve Španělsku a Portugalsku, když by tam chtěla zavírat banky.
„Kvůli Řecku, Portugalsku a Španělsku se posouváme do nové fáze,“ poznamenal jeden zdroj, který si kvůli citlivosti celé záležitosti nepřál být jmenován. „Některé banky se ocitnou pod velkým tlakem, jiné budou uzavřeny,“ dodal. Ušetřena by podle něj mohla být taková banka, která má v dané zemi mimořádný význam pro zachování finanční stability.
Vedení řecké ATEbank v minulosti navrhovalo, aby se všechny banky, nad nimiž má kontrolu stát, sloučily do jedné. A to včetně finančního ústavu Hellenic Postbank. Agenturní zdroj řekl, že ATEbank bude muset časem skončit, anebo se musí citelně zmenšit. Bankovní systém v Řecku ale kvůli tomu prý nezkolabuje.
Žádné konkrétní rozhodnutí o osudu bank ale nepadne dřív než po volbách. Ty jsou plánovány na 17. června a průzkumy veřejného mínění naznačují, že výsledek může být v podstatě jakýkoli. Pokud by zvítězily strany, které se profilují jako protievropské, vztahy Řecka a EU by mohly doznat zásadních změn.
Řecké banky musely v poslední době čelit masivnímu odlivu vkladů. Lidé se bojí toho, že by v případě návratu Řecka k drachmě jejich úspory výrazně ztratily na hodnotě. Evropská centrální banka také navíc odmítla podporovat bankovní domy, které nemají dostatečnou likviditu. Ty se tak musely spolehnout pouze na centrální banku své domovské země.
