Brusel dal Česku stopku na dotace na projekty za 568 milionů korun

Vzkaz Evropské komise je podle serveru Neovlivní.cz jasný – Česko má v zakázce na monitorovací systém evropských fondů chyby, proto mu Brusel pozastavil čerpání dotací na projekty za 568 milionů korun. Na chyby monitorovacího systému, který spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), přitom už před časem upozornil resort financí.

Přerušení toku evropských peněz se podle serveru týká Operačního programu Technická pomoc, který zajišťuje technickou podporu pro ostatní operační programy, a například i zajištění publicity evropských fondů. Šéfka MMR Karla Šlechtová (za ANO) serveru sdělila, že audit se týká projektů o celkovém objemu 568 milionů.

Zprávu o pozastavení dotací dostalo Česko 14. října prostřednictvím dopisu od generálního ředitele pro regionální politiku Evropské komise Waltera Deffaa. Z dopisu podle Neovlivní.cz vyplývá, že se komise přiklonila na stranu auditorů ministerstva financí, podle nichž tendr na monitorovací systém provázelo množství závažných chyb.

Auditoři z financí v závěrečné zprávě poslané do Bruselu mimo jiné tvrdí, že zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda. Vítězný uchazeč byl podle auditu zvýhodněn, protože nesplnil kvalifikační předpoklady. Také hodnocení nabídek prý bylo netransparentní a nepřezkoumatelné. Audit také kritizoval to, že náklady na každoroční servis monitorovací aplikace jsou dvojnásobné než samotné její pořízení.

Nikdo neví, co teď bude

Auditoři navrhli korekce, tedy snížení evropského podílu na proplácení projektu. Šlechtová novinářům z Neovlivní.cz řekla, že navržené korekce jsou od 25 do 100 procent, ale podle ní je nyní diskutabilní, co nakonec MMR s auditním orgánem na základě dopisu Evropské komise dojedná.

Šlechtová se už dříve proti auditu ministerstva financí důrazně ohradila. Označila ho za neprofesionální a opřený o spekulace. Monitorovací systém evropských fondů pro období 2014–2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Prostřednictvím něj budou řídicí orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...