Praha – Česko by v budoucnu částečně mohlo krýt spotřebu plynu z vlastních zdrojů. Česká geologická služba, která zpracovala výhled pro ministerstvo životního prostředí, počítá s takzvaným břidlicovým plynem. Je uložený kilometry pod zemí a jeho dobývání vyžaduje nejvyspělejší technologie. Možná ložiska jsou na čtyřech místech v republice a o povolení prozkoumat je žádají už dvě zahraniční firmy.
Plynovou velmocí Česko nikdy nebude, přesto může podle geologů snížit závislost na plynovodech z východu a část spotřeby pokrýt vlastní těžbou. „Možná do pěti procent, přes deset procent těžko,“ upřesnil procento spotřeby, které by mohly české zásoby pokrýt, geolog Juraj Franců.
Evropa by se zásobami břidlicového plynu vystačila 60 let
Břidlicového plynu je v zemské kůře nesrovnatelně víc než toho zemního. Nachází se ale v několikakilometrové hloubce a do podloží je třeba hnát pod tlakem vodu, aby se plyn z horniny uvolnil. I přesto se už ale těží ve Spojených státech a Austrálii, značné zásoby jsou v Polsku nebo Pobaltí. Celkově se odhaduje, že v Evropě se nachází zásoby v objemu 624 bilionů kubických stop plynu (v přepočtu zhruba 17,67 bilionu metrů krychlových plynu). To by mohlo evropskou poptávku v současné velikosti uspokojovat dlouhých 60 let.
Studie České geologické služby říká, že prozkoumat naleziště má smysl i doma. „Vlastně tato zpráva sloužila také jako doporučení pro přidělování licencí,“ uvedla geoložka České geologické služby Vlastimila Dvořáková. Možná ložiska břidlicového plynu jsou v okolí Berounky nedaleko Prahy. Bohaté zásoby se skrývají ale i pod celou Moravou. O povolení k průzkumu zatím žádají dvě pobočky zahraničních firem. Basgas Energia chce prozkoumat ložiska v okolí Berouna a na Trutnovsku, Cuadrilla Morava si brousí zuby na takzvané Meziříčí a zůstává ještě další možné ložisko na jihu Moravy.
Těžbu břidlicového plynu komplikují ekologická rizika
„Jsme na samém začátku, my jsme kontaktováni zájemci o tento průzkum a stanovujeme podmínky o povolení toho průzkumu,“ popsal současnou situaci Tomáš Chalupa z ministerstva životního prostředí. V energetických koncepcích ale ministerstvo s břidlicovým plynem zatím nepočítá, zásoby totiž nejsou prokázané.
Pokud by se zásoby břidlicového plynu v Česku skutečně našly, případná těžba by mohla začít za pět až deset let. Vyhodnotit by se nicméně musela také případná ekologická rizika těžby. K těžbě břidlicového plynu je totiž třeba daleko více vrtů než u těžby klasického zemního plynu. Do vrtu se navíc pod velkým tlakem vstřikují kromě vody také chemikálie. Jak ukazují zkušenosti ze Spojených států, hrozí kvůli tomu zamoření povrchových vod.
