Paříž/Brusel/Praha - Evropská unie možná ustoupí od toho, aby v roce 2020 tvořila biopaliva desetinu pohonných hmot. Ke změně postoje ji nutí řada vědců a ekologických organizací. Podle nich nepřispívají k boji proti klimatickým změnám. Spíš naopak - stále větší využívání prý působí velké škody a vede k růstu cen potravin.
Biopaliva už se Evropě nezdají tak „zelená“
Plány Evropské unie ohledně biopaliv jsou terčem kritiky. Dokonce i z vlastních řad. Z úst eurokomisaře pro životní prostředí Stavrose Dimase. „Vidíme, že sociální problémy i problémy životního prostředí způsobené biopalivy jsou větší než jsme mysleli. Musíme být velmi opatrní,“ nabádá Dimas.
Vloni v březnu se členské státy Unie dohodly, že do roku 2020 bude 10 procent všech aut jezdit na biopaliva. „Chceme, aby opustili ten desetiprocentní cíl. V zemích, odkud se biopaliva masivně dovážejí to vede ke kácení pralesů, sociálním problémům a po celém světě k růstu cen potravin,“ upozornil ředitel Friends of the Earth Europe Paul de Clerk.
Pohonné látky z řepky a kukuřice jsou podle ekologů i vědců horší než spalování ropy. Studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny Paulem J. Crutzenem, která domněnky potvrdila, tak vzniká více skleníkových plynů. Sedmadvacítka ale biopaliva podporuje. V Česku se musí přimíchávat do nafty i benzínu.
Byť nahlížení na biopaliva opouští růžovou optiku, jakákoliv změna zavedených politik bude velmi obtížná. „Vlády budou jen těžko napravovat nebo dokonce rušit chybnou politiku podpory biopaliv, protože tato politika již zakořenila a zplodila mocné zájmové skupiny,“ uvedl dnes na konferenci agentury Reuters o zemědělství a biopalivech šéf zemědělsko-potravinářského oddělení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Loek Boonekamp. Prvním krokem, který ukáže, jestli je Evropa schopna revidovat už zavedenou politiku bude zasedání Evropské komise 23. ledna.