Praha – Česká republika letos musí seškrtat výdaje o dalších deset miliard korun, aby udržela schodek rozpočtu do 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Pokud by se to nepodařilo, riskoval by stát ztrátu důvěry investorů, což by mohlo mít fatální následky. V Otázkách Václava Moravce to zdůraznil ministr financí Eduard Janota s tím, že bude třeba přehodnotit i některé již běžící státní investiční projekty. Janota rovněž podotkl, že do budoucna se Česko nevyhne alespoň mírnému zvyšování daní.
Bez dalších škrtů ve výdajích se ještě letos Česko neobejde. Podle ministra financí Janoty musí Česko víc než kdy jindy dbát na dodržování svých závazků v oblasti veřejných financí, aby se vyhnulo srovnání například s Maďarskem, se kterým ho trhy rády hází do jednoho pytle. „V dané chvíli musí být deficit a udržení veřejných financí daleko větší prioritou, a to podle mého názoru i před podporou zaměstnanosti za každou cenu, podporou ekonomického růstu za každou cenu,“ prohlásil nekompromisně.
A Janota má už i poměrně přesnou představu o tom, co musí Česko udělat, aby udrželo schodek veřejných financí na úrovních, k nimž se zavázalo v konvergenčním programu, tedy na 5,3 procenta pro letošní rok a 4,8 a 4,2 procenta v letech 2011 a 2012. Ještě pro letošek odcházející ministr předpokládá, že se bude muset ve výdajích ministerstev škrtnout nejméně pět procent.
Janotův recept na boj s deficitem
- v letošním roce snížení výdajů ministerstev nejméně o pět procent
- omezení či zastavení některých investičních projektů státu
- zvýšení dolní sazby DPH z 10 na 12 procent
- úpravy v dani z příjmů fyzických osob a v ekologických daních
„V každém případě by se měl udělat jasný stop v oblasti investic. Některé nové lákavě vyhlížející projekty budeme muset odložit, dokonce si myslím, že i některé rozjeté projekty budeme muset znovu přehodnotit,“ upozornil Janota. Jedním z kandidátů na přehodnocení by mohl být například projekt domácího vězení a rovněž na elektronickou státní pokladnu bude třeba podle něj nahlížet objektivně.
Česko čeká zvyšování daní
„Byl bych rád, kdyby se deficit podařilo zlepšit ze dvou třetin snižováním výdajů a z jedné třetiny snižováním daní,“ konstatoval Janota. Komplexní pohled na možná řešení otázky veřejných financí chce šéf resortu financí představit na příští poradě ekonomických ministrů. A co má v plánu navrhnout právě v otázce daní? Umí si představit zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty z 10 na 12 procent, změny v ekologických daních či drobné úpravy v dani z příjmu fyzických osob. V žádném případě však nehodlá navrhovat zvýšení přímých daní. „V době, kdy chceme, aby tady byl nějaký ekonomický růst, nějaká ekonomická aktivita, to považuji za docela protisměrné opatření,“ zdůraznil.
Podobnou cestou se hodlají dát i členové vznikající středopravicové koalice. „V případě, že se nenajde dostatek úspor na straně výdajů, tak budeme muset přistoupit k drobnému zvyšování daní. My samozřejmě tak jako ODS preferujeme zvyšování na straně daní nepřímých, takže sbližování sazeb DPH je jednou z možností,“ míní vyjednavač za TOP 09 Petr Gazdík. „Bude možné zahájit určitý proces sbližování nepřímých daní, to si umím představit. Rozhodně si neumím představit zvyšování daní přímých,“ potvrdil první místopředseda ODS David Vodrážka.
Koalice chce začít šetřit u sebe
„Nejprve musíme utáhnout opasek státu a pak teprve utahovat opasky občanům,“ řekl Vít Bárta, vyjednavač za Věci veřejné.
ODS, TOP 09 i Věci veřejné, tedy tři nejžhavější kandidáti na utvoření nové vládní koalice, jsou přesvědčeni o tom, že se nejprve musí hledat úspory na straně státu, než stát sáhne na peníze občanů.
Rodící se koalice by tak mohla sáhnout třeba na platy ústavních činitelů, tedy i na platy svých poslanců a ministrů. „To číslo, o kterém se zatím bavíme, je pět procent,“ informoval Gazdík. Toto opatření by mohlo znamenat úsporu kolem 7,5 miliardy korun.
Další úspory by mohlo přinést také snížení počtu ministerstev. „My říkáme tři ministerstva a spíše se spekuluje o tom, která by to měla být. Je nasnadě, že ministr pro národnostní menšiny nebo ministr pro evropské záležitosti jsou funkce, které nemají v tuto chvíli už moc co na práci,“ popsal pozici ODS Vodrážka. Zaniknout by eventuálně mohlo i ministerstvo pro místní rozvoj. Zeštíhlení státní správy o desetinu, by přitom znamenalo úsporu 15 miliard.
Věci veřejné by zase nejraději spojily v jeden resorty vnitra a obrany. „Chceme škrtat rozpočet armády o 20 procent. Nedomníváme se, že by zde měly existovat civilní a vojenské tajné služby, což jsou z tohoto hlediska skutečně investice, které nyní nepotřebujeme,“ dodal k tomu Bárta.
S termíny pro sestavování rozpočtu si však členové rodící se koalice příliš hlavu nedělají, a tak se možná stane, že mantinely hospodaření státu na příští rok bude ještě určovat Eduard Janota. ODS, TOP 09 a Věci veřejné se teď spíše chtějí soustředit na vyjednávání a detailní specifikaci toho, čeho by chtěly během čtyř let případné společné vlády dosáhnout. Netají se tím, že by koaliční smlouva mohla mít až 80 stránek, tedy mnohem víc, než v minulosti mívalo programové prohlášení vlády. A v něm samém chtějí být také konkrétnější. Ke každému závazku vlády v něm má být stanoven přesný termín, dokdy má být ta či ona akce provedena, aby bylo program vlády možné kontrolovat a vymáhat jeho plnění.
