Banky i spořitelny odvedou letos na pojištění vkladů a řešení krize 3,8 miliardy

Do Garančního systému finančního trhu odvedou letos banky, záložny a stavební spořitelny o 721 milionů korun méně než v loňském roce. Celkem 3,838 miliardy se ale nově rozdělí mezi Fond pojištění vkladů a Fond pro řešení krize. Částka je menší i proto, že Fond pojištění vkladů již dosáhl minimální cílové úrovně stanovené evropskou regulací.

Garanční systém finančního trhu byl původně jenom Fondem pojištění vkladů. Od letoška se ale přeměnil a spravuje i peníze ve Fondu pro řešení krize, jehož vznik zákonodárci schválili loni. Peníze ve fondu jsou použitelné pro případné budoucí řešení krizí finančních institucí.

Do Fondu řešení krize mají letos finanční instituce odvést 2,96 miliardy korun, zatímco na pojištění vkladů půjde 880 milionů korun. Původně do Fondu pojištění vkladů odváděly banky a spořitelny ročně několik miliard, kvůli vytvoření druhého fondu byl ale podíl snížen.

V minulém roce do systému pojištění vkladů banky odváděly fixně 0,04 procenta, stavební spořitelny 0,02 procenta a družstevní záložny 0,08 procenta z celkového objemu vkladů. Od 1. ledna 2016 odvody vypočítává a stanoví jednotlivým institucím Česká národní banka na základě vypočtené rizikové váhy. Pravidla výpočtu jsou rozdílná pro jednotlivé fondy.

„V celkovém součtu finanční instituce do obou nově vytvořených fondů odvádějí méně než v loňském roce. To je zapříčiněno zejména tím, že Fond pojištění vkladů již dosáhl minimální cílové úrovně stanovené evropskou regulací,“ uvedla výkonná ředitelka garančního systému Renáta Kadlecová. Objem peněz ve Fondu pojištění vkladů představuje 0,8 procenta objemu pojištěných vkladů, tedy 16 miliard korun.

Fond pro řešení krize by měl být naplněn v roce 2024

Cílová částka Fondu pro řešení krize je stanovena na jedno procento objemu pojištěných vkladů (předpoklad je 25 miliard korun v cílovém roce). K naplnění tohoto fondu by mělo dojít do konce roku 2024, celkové příspěvky mají činit necelé tři miliardy korun ročně.

„Pro finanční instituce jsou odvody do Garančního systému zátěží snižující jejich ziskovost. Vzhledem k vysoké ziskovosti českých bank jsou tyto náklady pro akcionáře sice nepříjemné, ale snesitelné,“ řekl ekonom společnosti Deloitte David Marek. Nicméně jde podle něj o daň za posílení stability celého sektoru a omezení morálního hazardu.

Peníze do Fondu pojištění vkladů jsou odváděny pouze jednou ročně, do 30. června, a to z vkladů podléhajících pojištění. Jednou ročně jsou také odváděny příspěvky do Fondu pro řešení krize. Jejich výši stanoví ČNB pro každou finanční instituci nejpozději do 1. května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...