Berlín – Německé ministerstvo financí studuje možné dopady bankrotu Řecka a vypracovává různé scénáře vývoje včetně toho, že by Řecko opustilo eurozónu a znovu zavedlo drachmu. Uvedl to o víkendu německý časopis Der Spiegel. Nervozita mezi Němci kvůli dluhové krizi se stále zvyšuje a roste i netrpělivost s Aténami. Výzkum z tohoto týdne ukázal, že 76 procent Němců je proti poskytnutí další pomoci vysoce zadluženému Řecku.
Německo se podle listu horlivě snaží, aby se co nejrychleji zavedly nové pravomoci záchranného fondu eurozóny EFSF, jako je poskytnutí preventivních úvěrových linek a pomoc bankám, kterých se dotknou odpisy řeckých obligací, pro případ bankrotu Řecka. Der Spiegel však neuvedl zdroj svých informací. Mluvčí ministerstva financí se odmítl ke zprávě časopisu blíže vyjádřit. Uvedl pouze, že vláda pracuje na zavedení dohod týkajících se pravomocí EFSF z letošního července.
Několik politiků ze středopravé koalice vlády Angely Merkelové v poslední době přišlo s názorem, zda by Řecko nemělo opustit eurozónu. Chtějí tak zřejmě zvýšit tlak na Atény. Merkelová však toto řešení odmítá, podle ní by to mohlo spustit dominový efekt.
Situace je velmi vážná, míní německý exministr zahraničí
Nejnověji obavy o budoucnost eurozóny v Německu posílil bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer. V rozhovoru pro list Bild uvedl, že euro by mohlo kvůli dluhové krizi padnout. „Situace v Evropě je opravdu tak vážná, jak nikdy nebyla. Až doposud jsem si nemyslel, že by euro mohlo padnout, ale pokud budou věci pokračovat jako nyní, pak zkolabuje,“ uvedl Fischer, jehož názory mnoho Němců velmi respektuje.
Řekové chtějí zavést novou daň z realit a snížit schodek
Řecko oznámilo, že chce díru v rozpočtu zacpat mimořádnou daní z realit. Vláda se na dnešním zasedání dohodla na nové dani, která jí má pomoci ke snížení rozpočtového schodku a získání dalších peněz ze záchranného úvěru od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Informoval o tom po dnešním zasedání kabinetu ministr financí Evangelos
Venizelos.
Vláda plánuje, že z daně získá zhruba dvě miliardy eur (49 miliard korun), které jí chybí pro splnění plánu rozpočtového deficitu pro letošní rok. „Je to jediné opatření, které může být zavedeno okamžitě a přinese rychle výsledky, protože nezávisí na mechanismu výběru daní,“ uvedl Venizelos na setkání s novináři.
Ministr financí Evangelos Venizelos:
„Je to jediné opatření, které může být zavedeno okamžitě a přinese rychle výsledky, protože nezávisí na mechanismu výběru daní.“
Daň bude v platnosti dva roky a bude se pohybovat od půl eura do deseti eur (12 až 245 korun) za metr čtverečný zastavěné plochy. Daň bude vybírána v rámci účtu za elektřinu a vláda chce daň za rok 2011 vybrat do února příštího roku.
Inspektoři Evropské unie i Mezinárodního měnového fondu minulý týden přerušili misi v Aténách zřejmě právě kvůli tomu, že se Řecku nedaří držet dohodnutý rozpočtový schodek. Vrátit se mají příští týden. Upozorňují ovšem, že vysoký rozpočtový deficit je jen jedním z problémů Řecka. Země zaostává i v privatizaci majetku, rušení některých státních institucí a propouštění státních zaměstnanců. Naopak Řeky vyzvali, aby nezaváděli další daně, které zatěžují ekonomiku, a zaměřili se hlavně na strukturální reformy a snižování výdajů.
