Babiš představil svého nástupce v Agrofertu, Zbyňka Průšu

Praha - Andrej Babiš už oznámil, kdo ho nahradí v čele jeho gigantu Agrofert. Pokud by vstoupil do vlády, předsedou představenstva Agrofertu by se stal Zbyněk Průša, šéf valašskomeziříčské chemičky DEZA. Babiš se takto vyjádřil pro časopis Forbes.

„V případě, že budu ve vládě, tak předsedou představenstva bude Zbyněk Průša,“ uvedl Babiš o současném šéfovi DEZY a dlouholetém Babišově souputníkovi. Jako jeden z mála lidí z vedení Agrofertu si Průša s Babišem tyká. „S Andrejem spolupracujeme od roku 1993. Když mi to místo nabídl, byl jsem potěšen,“ prohlásil pak Průša pro Forbes.

Zbyněk Průša

  • Datum narození: 6. prosince 1953.
  • Vzdělání: anorganická chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích.
  • Současné funkce: místopředseda představenstva akciové společnosti Agrofert; generální ředitel a předseda představenstva chemičky DEZA z Valašského Meziříčí; předseda představenstva pardubické chemičky Synthesia; předseda představenstva výrobce umělých hmot Fatra z Napajedel; předseda představenstva přerovské chemičky Precheza; jednatel výrobce sazí CS Cabot (všechny výše zmíněné firmy jsou součástí koncernu Agrofert); vlastník společnosti Valašský golfový klub.
  • Kariéra: Po ukončení vysokoškolského studia v roce 1978 nastoupil do Urxových závodů ve Valašském Meziříčí (dnešní DEZA). Pracoval ve výzkumném ústavu pro koksochemii, v roce 1990 se stal vedoucím odboru výzkumu a technického rozvoje, o tři roky později obchodním ředitelem. Předsedou představenstva a generálním ředitelem DEZY je od roku 1999. V uplynulých letech, stejně jako v současnosti, zastával funkce ve statutárních orgánech několika firem skupiny Agrofert. 

Koncern Agrofert platí za jedničku zemědělsko-potravinářského sektoru v Česku a dvojku v chemickém průmyslu. Ve více než dvou stovkách dceřiných firem dává podle údajů z loňského prosince práci zhruba 27 000 lidem a patří tak k největším zaměstnavatelům v zemi. Babiš je jeho stoprocentním vlastníkem.

Ze soukromé sféry do vlády

Přestože jednání o podobě budoucího kabinetu ještě nejsou na konci, zatím se zdá, že devětapadesátiletý Babiš by se v ní mohl stát jednou z nejdůležitějších postav - ministrem financí či vicepremiérem pro ekonomiku. Nebyl by prvním, kdo by kvůli vstupu do politiky omezil svou účast v podnikání. Například bývalý člen vlády za Věci veřejné Vít Bárta odešel z čela firmy ABL, kterou založil a roky vedl.

Andrej Babiš
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Agrofert má navíc právní analýzu, ze které vyplývá, že pokud by se stal Babiš ministrem, musí rezignovat jak na funkci předsedy představenstva, tak generálního ředitele mateřské společnosti skupiny Agrofert. Pokud by zůstal řadovým poslancem, může na obou postech zůstat. Ani případné angažmá ve vládě by však neovlivnilo fakt, že Babiš zůstane stoprocentním vlastníkem firmy, která ovládá více než 200 dalších subjektů především z oblasti zemědělství, potravinářství, chemického průmyslu, ale také lesnictví a médií. 

Podrobnější informace o celém Babišově impériu najdete v našem článku.  

KONCERN AGROFERT HOLDING:

Chemický průmysl - DEZA, Fatra, Lovochemie, Synthesia

Lesnictví a dřevařství - Uniles, Wotan Forest, Nový Forest (zatím není v majetku Agrofertu) 

Média - Mafra, AGF Media, Ecopress

Potravinářství - Kostelecké uzeniny, Krahulík - Masozávod Krahulčí, Mlékárny Hlinsko, Olma, Penam, Vodňanská drůbež

Zemědělství - Agropodnik Domažlice, Oseva, Tajba 

Ostatní firmy patřící Agrofertu - Agrofert, a. s., Agrotec, Ethanol Energy 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 4 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...