Argentina znárodní svého největšího dodavatele ropy, hrozí jí arbitráž

Madrid/Brusel/Buenos Aires – Argentinská vláda v pondělí oznámila, že hodlá znárodnit největšího tamního dodavatele ropy YPF. V této společnosti má rozhodující vliv španělský energetický gigant Repsol, který pohrozil Argentině mezinárodní arbitráží. Do sporu se vložila i španělská vláda a Evropská komise. Španělský premiér odsoudil krok Buenos Aires jako neospravedlnitelný.

Šéf Repsolu Antonio Brufau řekl, že Argentina bude muset jeho firmě za zmařenou investici bezodkladně přiznat odpovídající kompenzaci. Kroky argentinské vlády podle něj naznačují, že Argentina chce dostat YPF pod kontrolu, ale nehodlá předložit nabídku na převzetí.

Španělský premiér Mariano Rajoy řekl, že rozhodnutí argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové „nemá žádné ospravedlnění a žádný ekonomický důvod“. Dodal, že bude činit kroky k jeho zvrácení a že pokus o znárodnění YPF poškozuje vztahy mezi oběma zeměmi.

José Manuel Soría, španělský ministr průmyslu:

„Rozhodnutí argentinské vlády musí být bráno jako akt nepřátelství vůči Repsolu - vůči španělské společnosti, a tudíž i vůči Španělsku a jeho vládě.“

Argentina o záměru znárodnit majetek Repsolu informovala v pondělí odpoledne, kdy už se na burze v Madridu neobchodovalo. Akcie Repsolu tudíž na zprávy reagovaly až dnes – spadly o více než osm procent. Prudce dolů, asi o dvacet procent, se vydal i kurz akcií YPF, které se vedle burzy v Buenos Aires obchodují také na burze v New Yorku.

Barroso: Očekávám, že Argentina bude ctít mezinárodní smlouvy

Na spor mezi Argentinou a Španělskem reagovala i Evropská komise. Její předseda José Manuel Barroso očekává, že Argentina bude při záměru zestátnit společnost YPF ctít mezinárodní obchodní smlouvy. Argentinu před porušováním mezinárodního práva už v pondělí varovali někteří její klíčoví obchodní partneři.

„My zdůrazňujeme nutnost vzájemně dohodnutých řešení, která nepoškodí podnikatelské prostředí,“ řekl Barroso. „Tím včerejším oznámením jsem vážně znepokojen. Očekáváme, že argentinské úřady dostojí svým mezinárodním závazkům, především pak těm, které plynou z bilaterální dohody o ochraně investic ve Španělsku,“ dodal.

Fernándezová: Kontrola nad energetickými zdroji je ve veřejném zájmu

Podle argentinské prezidentky Cristiny Fernándezové je kontrola nad energetickými zdroji ve veřejném zájmu. Návrh, kterým by se do rukou státu dostalo alespoň 51 procent akcií YPF, chce v nejbližší době odeslat do Senátu. Ten ovládají její peronisté, takže by ve schválení záměru nemělo nic stát v cestě.

Cristina Fernándezová, argentinská prezidentka:

„Tato akce má vrátit Argentině kontrolu nad klíčovými přírodními zdroji. Jsme jediná země v Latinské Americe, a podle mě v prakticky celém světě, která nespravuje své přírodní bohatství.“

Společnost YPF už jednou státní byla, Argentina ji ale zprivatizovala. Nynější snaha o její ovládnutí je tak pokusem o opětovné zestátnění YPF. Fernándezová v pondělí nesdělila, za jakých podmínek chce YPF znárodnit a jakou cenu Španělům za jejich podíl nabídne.

Další země v regionu krok Argentiny neschvalují

YPF je největší společností v Argentině vůbec, její tržní hodnota činí více než 13 miliard dolarů. Na odhadovaných zásobách ropy skupiny Repsol se podílí asi ze dvou pětin. Její podíl na provozním zisku skupiny se pohybuje kolem čtvrtiny.

Záměry argentinského kabinetu se nelíbí ani ostatním zemím v regionu. Španělsko je totiž největším zahraničním investorem v Argentině s velkým vlivem v celé Latinské Americe. Mexický prezident Felipe Calderón označil znárodnění YPF za „nezodpovědnou akci, která poškodí obchodní vztahy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 48 mminutami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.