Buenos Aires - Argentině hrozí další bankrot. Země musí podle soudu zaplatit 1,33 miliardy dolarů (tedy asi 26,2 miliardy korun) svým věřitelům. Argentina tak už nemá v letitém sporu s mezinárodními věřiteli žádný manévrovací prostor. Zaplatit musí nejpozději do 15. prosince. Kořeny sporu sahají až do roku 2002, kdy Argentina vyhlásila historicky největší státní bankrot.
Rozhodnutí newyorského soudce Thomase Griesy je pro argentinskou prezidentku Cristinu Fernándezovou zásadní ranou. Griesa zároveň Argentině zakázal platit ostatním věřitelům, dokud nesplní jeho příkaz. Tím Fernándezovou zatlačil do kouta, protože pokud nezaplatí, bude to znamenat, že Argentina je opět v platební neschopnosti.
Americký soud už dříve rozhodl, že Argentina diskriminovala část věřitelů, neboť závazky vyrovnala pouze vůči těm, kteří přistoupili na její návrh restrukturalizace. Na Argentinu si za její postup stěžovalo několik finančních společností, včetně NML Capital ze skupiny Elliott Management, nebo investiční fondy skupiny Aurelius Capital Management. Tito investoři měli dluhopisy asi za 1,4 miliardy dolarů a už se léta snaží Argentinu donutit, aby jim uhradila veškeré závazky.
Fernándezová tvrdí, že část těchto investorů nakoupila dluhopisy až v době, kdy už věděli o problémech. Nákupem pouze spekulovali na vysoký a rychlý výnos. Argentina vyhlásila státní bankrot na začátku roku 2002. Země tehdy nedokázala řádně proplatit dluhopisy za zhruba 100 miliard dolarů (asi dva biliony korun v dnešním kurzu).
Listy Financial Times připomínají, že verdikt by se mohl stát precedentem i pro další státy, což by mohlo ohrozit výměnu dluhopisů u jiných zemí v problematické situaci. Uplatnění verdiktu by například mohlo způsobit definitivní bankrot Řecka.
Generální stávka odřízla Buenos Aires
Prezidentka Fernándezová navíc v úterý čelila první generální stávce v zemi za pět let ve funkci. Stávku, která ochromila veřejnou dopravu v zemi, vyhlásily hlavní odborové organizace v zemi na protest proti ekonomické politice vlády, která podle kritiků nijak nereaguje na zpomalení ekonomického růstu a vysokou inflaci.
K protestu se přidali také zaměstnanci bank či farmáři. Část z protestujících organizovala blokády hlavních silničních tahů, takže například metropole Buenos Aires byla v ranních hodinách místního času téměř odříznuta od zbytku země.
Stovky demonstrantů zapalovaly pneumatiky a útočily na obchody a podniky, které se ke 24hodinové stávce odmítly přidat. „Ticho v ulicích, nepřítomnost lidí v obchodech, v kancelářích, to je hlas, který vláda musí slyšet,“ řekl novinářům odborářský vůdce protestů Hugo Moyano. Mezi jeho cíle patří snížení daní pro dělníky, jejichž finanční situace se kvůli rostoucí inflaci v posledních měsících zhoršuje.
Popularita prezidentky od jejího letošního znovuzvolení prudce klesá, což dali Argentinci najevo už téměř milionovou demonstrací v ulicích metropole 8. listopadu. Generální stávka je prvním podobným protestem od roku 2003, kdy nastoupil do prezidentského úřadu manžel Fernándezové Néstor Kirchner.
Podle argentinských analytiků ztrácí prezidentka podporu mezi levicovými voliči, kteří tvořili významnou část její voličské základny. Odbory, které ji kdysi podporovaly, jsou nyní rozdělené a větší část z nich se připojila ke stávce.
