Analytici: Řecko eurozónu opustí

Milán - Řecko v horizontu 12 až 18 měsíců opustí eurozónu, tvrdí analytici investiční banky Citigroup. Odchod Řecka je podle nich pravděpodobný z 90 procent. Citigroup tak ve své nové studii aktualizovala předchozí prognózu, podle níž činila pravděpodobnost odchodu Řecka z eurozóny 50 až 75 procent. Studie dále předpokládá, že bude nutné zachraňovat i Španělsko a Itálii.

„Náš základní scénář počítá s dlouhým hospodářským útlumem a s problémy na finančních trzích v zemích na periferii eurozóny. Tyto problémy způsobí v celé eurozóně letos i příští rok novou recesi,“ uvedla banka. „Komisaři Trojky nemohou dospět k jinému závěru, než že je Řecko výrazně mimo dráhu a nemá šanci se dostat zpět. Buď mu tedy bude opět pomoženo, nebo odejde z eurozóny,“ píše analytik Marek Hatlapatka v Hospodářských novinách.

Vklady u řeckých bank v červnu klesly nejníže za šest let 

Rostoucí obavy zda Řecko zůstane v eurozóně, dokládají i snižující se soukromé vklady u řeckých bank. Ty se v červnu dále snižovaly a ocitly se na nejnižší úrovni za posledních šest let. Odliv vkladů zvyšuje tlak na problémový bankovní systém v zemi.

„Odchod z eurozóny už není tabu. Eurozóna měla čas vytvořit kolem sebe val pomocí ESM. Tento stabilizační mechanismus může utlumit dopad řeckého odchodu. Ovšem pokud Řecko odejde, sníží se kredibilita jak Německa, tak ostatních států,“ myslí si politolog a publicista Thomas Kulidakis.

Smyčka se utahuje i kolem Španělska a Itálie

I v případě Španělska už jen málokdo věří tomu, že si země udrží přístup k financování prostřednictvím trhu déle než několik nadcházejících aukcí. Jediný, kdo by to mohl změnit, je Evropská centrální banka. Analytici Citigroup uvedli, že i když Madrid získal příslib úvěru až 100 miliard eur pro tamní bankovní sektor, je pravděpodobné, že ještě do konce letošního roku bude potřebovat nějakou formu kompletní pomoci. Stejný scénář čeká i Itálii.

Draghi slibuje udělat cokoli, aby zabránil rozpadu eurozóny

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi ovšem slíbil udělat cokoliv, aby uchránil eurozónu před rozpadem. Jeho odhodlání zahrnuje i snahu bojovat s nerozumně vysokými náklady na obsluhu státního dluhu členských zemí.

„V rámci našeho mandátu je ECB připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro. A věřte mi, bude to opravdu stačit,“ uvedl Draghi.

Trh si Draghiho slova vyložil jako oznámení silného zásahu - s okamžitými pozitivními dopady na euro, dluhopisy, akcie i zlato. Prohlášení přišlo ve chvíli, kdy v Řecku zástupci jeho věřitelů posuzovali, jak země plní program úspor.

Fidel Helmer, analytik Hauck and Aufhaeuser Europe economy:

„Umím si představit, že pokud trojka snahy Řecka ohodnotí negativně, pro zemi se stane odchod z eurozóny velice reálný.“

Euro po slovech šéfa ECB začalo posilovat a vůči dolaru se jeho kurz vyšplhal na 1,2177 dolaru. Naopak ceny dluhopisů začaly klesat. Zhruba o jedno procento se zvýšila cena zlata, která vystoupila na 1 620 dolarů (asi 34,120 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Růst ceny zlata je odrazem názorů, že podpora eura by mohla spočívat i ve výrazném rozšíření měnové báze, tedy v tištění peněz, a tedy i jejich znehodnocení.

Nahrávám video
Rozhovor s Thomasem Kulidakisem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostly. Po skončení obchodování ale začaly výrazně klesat

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Posléze část zisků smazaly a vrátily se pod tuto hranici. Po skončení obchodování začala ropa dokonce výrazně oslabovat. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy. Kvůli konfliktu na Blízkém východě prudce roste také cena plynu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Orbán požádal Komisi o pozastavení sankcí na ruské energie

Maďarský premiér Viktor Orbán požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, aby pozastavila všechny sankce týkající se ruských energetických surovin. Je to podle něj nutné pro zastavení zdražování ropy v Maďarsku, napsala agentura Reuters. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi Orbán hovoří o dočasném pozastavení veškerých sankcí na dovoz ruských energií do EU. Budapešť se v pondělí také rozhodla, že pro maďarská auta u paliv zavede cenové stropy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Důchodový věk se na 65 letech zastropuje později, řekl Juchelka

Důchodový věk se na 65 letech nezastropuje od příštího roku, ale až v další vlně penzijních změn společně s úpravou důchodů náročných profesí, oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda na pondělním jednání schválila návrh na ukončení penzijního spoření bez sankcí pro důchodce. Odvolala ředitele Digitální informační agentury Petra Kuchaře, kterého nahradí Bohdan Urban. Kabinet také odmítl opoziční návrh zákazu mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nezaměstnanost v únoru mírně vzrostla, přibylo volných míst

Nezaměstnanost v Česku v únoru meziměsíčně vzrostla o desetinu procentního bodu na 5,2 procenta. Za zvýšením byl každoroční sezonní nárůst před příchodem jara, informoval v pondělí Úřad práce. Práci si prostřednictvím pracovních úřadů hledalo 381 705 lidí, asi o 3160 více než v lednu. Volných míst přibylo zhruba o 3270 na 89 705.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před rokem začala bitcoinová kauza

Uplynul rok od chvíle, kdy ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny coby dar od Tomáše Jiřikovského. Ten je teď ve vazbě. Vyšetřování a prověřování kauzy v mnoha větvích pokračuje. Případ dál promlouvá i do tuzemské politiky. Ministerstvo financí dokončuje audit počínání svých předchůdců, resort spravedlnosti chystá vznik nového kontrolního orgánu státních zástupců.
před 23 hhodinami

Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.
8. 3. 2026

VideoCestovní kanceláře ruší zájezdy na Blízký východ

Na Blízkém východě zůstává pořád několik tisíc Čechů. V systému DROZD je jich teď registrováno 3750. Ne všichni ale mají zájem o repatriaci domů. Větší část klientů cestovních kanceláří se už ovšem vrátila. Nové zájezdy do oblasti jsou většinou na další dva týdny zrušeny. Kompenzace chtějí ale i ti, kteří se z dovolené museli vrátit předčasně. Události posledních dní mají také výrazný dopad na ceny letenek z Blízkého východu a z Asie. Ti, kterým byly zrušeny lety, si tak mohou za cestu výrazně připlatit.
8. 3. 2026

Paliva v Česku dál zdražují, cena nafty stoupla od středy o tři koruny za litr

Konflikt na Blízkém východě dál tlačí nahoru ceny paliv, od středy vystoupaly ceny pohonných hmot v Česku o další koruny. Nafta se v sobotu prodávala za průměrných 38,01 koruny za litr, což je o tři koruny více než ve středu. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od středy do soboty zvýšila v průměru o 1,24 koruny na 35,92 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
8. 3. 2026
Načítání...