Praha – Americká exportní banka Export-Import Bank of the United States je připravena energetické společnosti ČEZ půjčit téměř polovinu nákladů na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, a to s úrokem necelých 4 procent na dobu až 25 let. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to řekl její prezident Fred Hochberg. Má to ale háček – získání půjčky je podmíněno vítězstvím americko-japonského koncernu Westinghouse v tendru na dostavbu dalších dvou temelínských bloků.
Proč se americká exportní banka rozhodla takovou půjčku nabídnout?
Naším úkolem je už od roku 1934 pomáhat americkým společnostem financovat vývozy do zahraničí. Přijíždím sem, abych nabídl půjčku, která je zaštítěna vládou Spojených států. Protože se jedná o jadernou elektrárnu, tak je to dlouhodobá půjčka – 7 let výstavby plus dalších 18 let, tedy celkem 25 let. Takovou půjčku by teď bylo velmi těžké sehnat od komerčních bank.
Budete schopni financovat celý projekt?
Můžeme financovat americkou část. Naším cílem je podpořit pracovní místa ve Spojených státech. Nejde jen o dodávky materiálu, ale také trénink a technickou podporu. Plus dalších 30 procent nákladů tady v Česku.
Kolik by to zhruba bylo?
Víte, to se v této chvíli těžko odhaduje. Celý ten projekt vychází asi na deset miliard dolarů. Ten nejlepší odhad, který teď mám, je v rozmezí čtyř až pěti miliard dolarů a třetina z toho půjde na podporu v Česku, takže to bude tak miliarda, přesně nevím. Co můžu říct, je, že americká vláda projekt Westinghouse plně podporuje a že na zdejší náklady půjčí tolik, kolik dovolují mezinárodní pravidla OECD, kterými se v případě takových zakázek řídíme.
Jak by přesně čerpání a splácení takové půjčky vypadalo?
Peníze by přicházely ve stejné době, kdy začneme dovážet komponenty ze Spojených států nebo se budou čerpat náklady tady v Česku. A po uvedení elektrárny do provozu bude mít ČEZ 18 let na splacení.
Jak velký bude úrok?
Úrok je determinován dvěma faktory. Opět se řídíme mezinárodními pravidly OECD. Půjčka je na úrok, který je asi jedno procento nad úroky amerických dluhopisů. Myslím, že to teď bude zhruba okolo 3,5 procenta. A pak jsou tam nějaké poplatky.
Mluvíte o desetiletých dluhopisech?
Ano, jedná se o desetiletý dluhopis.
Proč jste se do toho rozhodli jít právě teď? Je důvodem snaha postrčit vpřed projekt, který ČEZ odkládá?
Na projektu se podílíme už od minulého roku. Jednali jsme s různými lidmi – s ČEZem, s vyslancem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou. Velvyslanec Spojených států v Česku Norman Eisen se v projektu velmi angažuje, aby všichni pochopili, že se snažíme udělat, co je možné.
Jaké jaderné projekty jste v minulosti takovým způsobem financovali?
Dělali jsme předchozí stavbu Temelína v devadesátých letech. Máme projekt Barakah ve Spojených arabských emirátech, ten taky staví Westinghouse společně s korejskou KEPCO, a to za 30 miliard dolarů.
A pak je tu řada dalších velkých jaderných projektů, o kterých různé státy uvažují. Byl jsem právě s prezidentem Obamou v Jihoafrické republice. Pak je to Indie, Vietnam a další země, které přemýšlejí o jaderné energii jako o součásti energetického mixu, který by měl klást důraz jednak na bezpečnost, pak na nízké emise skleníkových plynů a jistotu dodávek elektřiny.
Rozhodnutí o výstavbě Temelína se odkládá, může to trvat roky. Jak dlouho bude vaše nabídka na stole?
Její podmínkou je samozřejmě vítězství Westinghouse, který plně podporujeme. Dokud se bude účastnit projektu, nabídka financování tu bude.
