Akcie vás nebaví? Vydělat se dá na zlatě i na obilí

Praha – Investování do komodit sice není mezi drobnými investory zdaleka tak rozšířené jako v případě cenných papírů, o to zajímavější výdělky však takto uložené peníze mohou přinášet. Dvojnásob to platí v současné době, kdy se finanční trhy vzpamatovávají z otřesů způsobených krizí. Nákupy drahých kovů nebo třeba kakaa se tak i v našich končinách stávají jevem stále běžnějším.

Doslova trhákem mezi komoditami se v posledních letech stalo zlato. Jeho cena raketově roste už od počátků ekonomické krize a podle odborníků se dá očekávat, že svůj vrchol má stále ještě před sebou. „Přestože roste cena, stále roste i poptávka, a to jak investiční, tak roste poptávka ze šperkařství i z průmyslu, a to tlačí cenu vzhůru,“ vysvětluje Štěpán Pírko z investiční společnosti Colosseum, proč se investice do zlata může i nyní vyplatit. Zlato se podle něj v současné době nachází na začátku spekulativní mánie a v této fázi růstu se může jeho cena v průběhu jediného roku třeba i zdvojnásobit.

I mezi jednotlivými drahými kovy ale panují podstatné rozdíly. „Zlato je vnímáno jako bezpečný přístav, to znamená, že profituje nejvíce v dobách krize, zatímco průmyslově orientované drahé kovy, jako je stříbro, paládium nebo platina, naopak překonávají růst zlata v dobách, kdy je větší konjunktura,“ podotýká Štěpán Pírko.

12 minut
Studio 6: Investice do komodit
Zdroj: ČT24

Zlatý důl jménem bavlna

Nejenom zlato a drahé kovy ale mohou být pro schopného investora příslovečným zlatým dolem. V poslední době rostla například také cena většiny zemědělských komodit. Třeba bavlna zdražila oproti loňsku o 54 procent a je nyní na 15letém maximu. Neprohloupil ani ten, kdo v posledních měsících investoval do pšenice nebo kukuřice. „V okamžiku, kdy jsou četnější zprávy o tom, že klima není vhodné pro dostatečnou produkci zemědělských komodit, tak samozřejmě jejich cena roste,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel. Právě takovou zprávou byla letos vlna letních požárů v Rusku.

Sázkou na jistotu je ale podle Havla investice do půdy. „Speciálně v České republice a obecně v nových členských zemích Evropské unie, kde je cena půdy stále velmi nízká, je evidentní, že poroste,“ zdůrazňuje.

Pokud už uvažujete o investování do komodit, neznamená to, že musíte mít doma trezor na uložení zlatých prutů nebo silo pro skladování obilovin. Vše lze pořídit přes prostředníka a těch je na trhu celá řada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...