20 let boje za liberální podnikatelské prostředí přináší ovoce

Praha - Svaz obchodu a cestovního ruchu slaví 20 let od svého založení. Je druhým největším zaměstnavatelským uskupením v zemi, zastupuje více než 6 tisíc podnikatelských subjektů vytvářejících téměř půl milionu podnikatelských příležitostí. Dvě desetiletí své existence zasvětil především snaze o vytvoření liberálního podnikatelského prostředí. Jeho úspěchy dokládá třeba i růst prodejní plochy na jednoho obyvatele – za posledních 20 let se zvýšila téměř pětinásobně. Je čas bilancovat.

Za dobu existence svazu se mnohé změnilo. Když v roce 1990 vznikal, neexistoval v tehdejším Československu jediný supermarket, o hypermarketech si mohli nechat Češi a Slováci jen zdát. Zákazníci sužovaní porevoluční inflací vyhledávali především laciné výrobky. Směrem ke kvalitě se zákazníci přiklonili až v posledním desetiletí. „Od roku 2004 už zákazník nepreferuje cenu, ale má jiné preference jako například docházková vzdálenost, kvalita obchodu, nabídka sortimentu, chování personálu atd.,“ popsal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka.

Lidé dnes také mnohem více utrácí. Před deseti lety každý Čech utratil ročně za potraviny 50 tisíc korun, dnes už je to 70 tisíc. Potraviny zároveň přestaly ve spotřebním koši dominovat. Nepotraviny, mezi které se řadí například nábytek či elektronika, dnes tvoří 70 procent spotřebitelských výdajů. „Svědčí to samozřejmě o tom, že se zvyšuje spotřebitelská poptávka, a svědčí to i o tom, že se kupují kvalitnější potraviny, protože kvalitnější potraviny jsou samozřejmě dražší,“ řekl k těmto trendům Juračka.

Svaz obchodu a cestovního ruchu si svou aktivitou vydobyl pevnou pozici jak v očích českých podnikatelů, tak zahraničních organizací. Důležitým partnerem je také pro politiky, před kterými brání práva podnikatelů v obchodu a cestovním ruchu. Dnes stojí před další důležitou zkouškou: jak vyvést český obchod a turismus z krize.

Důležité milníky posledních dvou desetiletí

V roce 1991 se otevřel první supermarket v tehdejším Československu. Patřil společnosti Mana a vyrostl v Jihlavě.

I supermarkety přestaly Čechům ale brzy stačit, a tak už v roce 1996 vyrostl první hypermarket v Česku. Postavil ho německý řetěz Globus v Brně.

Loni fungovalo v Česku 558 supermarketů a 246 hypermarketů.

Od počátku 90. let přišlo do Česka 15 silných zahraničních řetězců. Malé obchody a pultové prodejny jdou do ústraní. „V první fázi jsme tu měli první mezinárodní prodejny, kterých bylo velmi málo, ale i malé postbolševické prodejny, které se tehdy seskupovaly do lokálních řetězců,“ popsal zdeněk Skála ze společnosti Icoma GfK.

Řada těch malých z trhu postupně zmizela. Málokdo si dneska už pamatuje třeba potraviny Vít. Česko ale začali opouštět i větší hráči. Zlomový byl v tomto ohledu rok 2003, kdy expanze řetězců narazila na strop kupní síly. Dnes už proto nenarazíme třeba na K-Mart, Delvitu, Julus Meinl, Droxi, Sesam  nebo Carrefour.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...