V následujících letech stoupne počet studentů na středních školách až o 40 procent. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se spolu se zaměstnavateli už nyní zaměřilo na to, jak přizpůsobit vzdělávací obory a kapacity škol potřebám trhu práce. Obory s výučním listem se v současnosti potýkají s nedostatkem žáků, zaměstnavatelům ale právě tito absolventi nejvíce chybějí.
Zvednou se počty středoškoláků. Ministerstvo chystá plán na posílení řemesel
Zaměstnavatelé i školy si dlouhodobě stěžují na nedostatek zájemců o řemesla a jiné technické obory. Problém je podle zástupců firem v tom, že výuka na základních školách děti k řemeslům dostatečně nemotivuje. Absolventi učilišť a středních škol pak často postrádají pracovní návyky a chybí jim praxe.
„I přesto, že jsme škola úplně plná, přesto, že máme možná největší kapacitu v České republice, nám neustále vyčítají, že nemají dostatek odborníků,“ uvedl ředitel Masarykovy střední školy zemědělské v Opavě Arnošt Klein.
Střední školy mají od 1. září povinnost snažit se při odborném vzdělávání o co největší spolupráci se zaměstnavateli na tvorbě školních vzdělávacích programů, na stážích a praxi u firem, vzdělávání učitelů a na závěrečných zkouškách. Od září mohou také na školách vznikat odborné rady, ve kterých by měli být i zaměstnavatelé.
Agrární komora, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se již loni dohodly na rozdělení oborů, ve kterých budou hledat partnery na straně odborných škol.
Studentů maturitních oborů je trojnásobně víc než na výučních oborech
Zatímco maturitní obory studovalo ve školním roce 2016/2017 přes 300 tisíc žáků, v oborech s výučním listem se jich vzdělávalo necelých 90 tisíc. Situaci na středních školách výrazně ovlivňuje také skutečnost, že současné ročníky studentů jsou populačně slabší. „Nejvíce chybí obory klempíř, tesař, kominík. Opravdu obrovský pokles zájmu je vidět u oboru zedník,“ popisuje situaci na SŠTO Havířov zástupce ředitele Igor Třaska.
V následujících letech se ale očekává proměna k opačnému stavu. Ze základních škol se na ty střední přelije populační vlna a během sedmi let na nich přibude v porovnání se současným stavem o necelých 40 % žáků více . Ministerstvo proto se zaměstnavateli začíná přemýšlet, jak zlepšit kariérní systém tak, aby bylo dost maturantů i učňů.
„Obory a jejich kapacity by měly být vhodně nastaveny tak, aby odpovídaly budoucí potřebě zaměstnavatelů,“ uvedl ředitel odboru středoškolského vzdělávání MŠMT Petr Bannert. Ministerstvo se ale nechystá regulovat počty žáků, kteří míří na střední školy.