Praha - Vysoké školy čeká řada změn. Vláda připravuje nový zákon o vysokých školách. Studenti už v budoucnu nemusí chodit do školy zadarmo a připravuje se rovněž změna systému hodnocení kvality škol a jejich výzkumu. Podle náměstka ministra školství pro výzkum a vysoké školy Ivana Wilhelma se musí rozlišit školy s výborným, průměrným a podprůměrným výsledkem a podle tohoto hodnocení má také vypadat výše jejich podpory. Tvůrčí činnost je podle Wilhelma zásadním bodem, v němž se vysoké školy liší od středních.
Znamením vysoké školy je tvůrčí činnost, říká bývalý rektor UK
Koalice připravuje změny ve vysokém školství. Současný zákon už by podle Wilhelma pro výzkum a vysoké školy potřeboval modernizovat. „Bylo dohodnuto, že modernizace proběhne právě přijetím zákona nového,“ řekl Wilhelm.
Nejpalčivějším problémem je nyní otázka zvyšování kvality škol. „Systém je v současné době nastavován silně rovnostářsky. Je obtížné se vymanit z jednotného srovnání,“ podotkl Wilhelm. Prvním bodem na programu je tedy diverzifikace vysokého školství a hledání parametrů, podle nichž by šlo kvalitu rozlišit.
Ivan Wilhelm, bývalý rektor UK:
„Školy nebudou dostávat peníze od státu na to, protože něco dělaly, ale na to, aby dělaly excelentně.“
Jestliže se školy budou orientovat třeba na výzkum, budou ho muset dělat excelentní. Školy s výzkumem průměrným či podprůměrným to pocítí právě na výši podpory. „Vysoká škola se od střední liší právě tím, že kromě výuky něco vytváří i sama,“ konstatoval bývalý rektor Univerzity Karlovy.
Pracuje se na novém způsobu hodnocení školního výzkumu
Často kritizovaný systém hodnocení výsledků výzkumu je podle Wilhelma nedokonalý, existuje díky němu zhruba 50 vysokých škol v Česku, které nemají v registru záznam o výsledcích výzkumu. Audit českého výzkumu udělala pro ministerstvo školství i mezinárodní agentura. „V průběhu několika týdnů bude zahájena práce na nové metodice – alternativním způsobu hodnocení,“ řekl Wilhelm.
Dalším problémem českého vysokého školství je i enormní nárůst studentů, který se za posledních 8 let zdvojnásobil na 400 tisíc. Zvyšuje se i počet škol soukromých. „Systém byl takto nastaven. Normativní financování ze státního rozpočtu mělo tuto záležitost implikovat, aby samy školy přijímaly více studentů. Takový systém měl být už dávno modifikován,“ prohlásil Wilhelm.
Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství:
„Shodli jsme se s reprezentacemi vysokých škol, že změníme pravidla financování a že je třeba zastavit extenzivní nárůst počtu studentů.“
Podle Wilhelma „odložené školné“, jak ho vláda připravuje, bude platit okamžitě, jak bude stanoveno zákonem. „Každý student bude mít jednu z povinností platit školné okamžitě. Může ale zažádat o zvýhodněnou půjčku,“ podotkl náměstek. Přiznává, že pro někoho může být placené školství bariérou, kterou je třeba minimalizovat. Připravovaný zákon prý navíc přichází v mnoha ohledech s opatřeními, která by měla přinést studentům finanční výhody.