Praha - Přestože už čtvrtým rokem platí, že verdikt tuzemského soudu o výši výživného platí i v ostatních zemích Evropské unie, počet dlužníků roste. K dětem se podle statistik tak nakonec dostane jen zlomek peněz. Ve srovnání zemí se povinnosti nejčastěji vyhýbají rodiče z jižní Evropy.
Rodič, který zůstane po rozchodu partnerů s dětmi sám, se může dostat do složité situace. Celkem 170 000 českých dětí totiž nedostává od druhého z rodičů žádné peníze. Péče o dvouleté dítě stojí podle statistického úřadu měsíčně zhruba 5,5 tisíce korun, náklady na už dospělého potomka jsou v průměru přes osm tisíc. Co může v takové situaci rodič dítěte udělat?
V podobné situaci je i Darja Schmiedová, která se nakonec obrátila na úřad pro mezinárodní ochranu dětí. Jeho pomocí se jí podařilo od bývalého muže, který je prý v insolvenci, získat 52 tisíc. Jenže to je jen část sumy, kterou otec na alimentech dluží. A podobných případů řeší Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí stovky.
Výše výživného
Kolik bude výživné vyměřeno, závisí na posouzení soudu. Ten má přihlédnout k věku, zdravotnímu stavu a obecně potřebám dítěte. Uvádí se pouze orientační tabulka, ke které soudce může - ale nemusí - příhlédnout. Statistici uvádí průměrnou výši alimentů 1 577 korun na jedno dítě, mírně roste počet rodičů, kteří platí více než 20 000 výživné.
Jenže soudy se mohou táhnout a alimenty stále nepřichází. Právníci se shodují, že účinným nástrojem je od loňského roku i možnost zabavení řidičáku, zatím k tomu exekutoři přistoupili ve dvou a půl tisících případech. Nejtvrdším trestem pro neplatiče alimentů je nástup do vězení. Za minulý rok skončilo za mřížemi téměř 500 lidí. Jenže vězení a následné problémy s hledáním zaměstnání často dluh ještě zvýší.
Nejvíce neplatičů je ze Španělska a Itálie
Z údajů úřadu vyplývá, že nejvíce neplatičů alimentů je ze Španělska a Itálie. Důvodů je víc - nejen doznívající ekonomická krize nebo vysoká nezaměstnanost. „Velmi často na tu unijní legislativu nenavazuje vnitrostátní legislativa: jak Španělsko, tak Itálie nespolupracují moc ochotně, je to dáno částečně i kulturními podmínkami,“ řekl ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.
Navíc začal klesat objem odeslaných peněz. Zatímco v roce 2012 dostaly české děti na alimentech ze zahraničí téměř 21 milionů, vloni už to bylo 19. Nejvíc peněz do Česka posílají rodiče z Německa, následují Spojené státy a Slovensko. A úřad věří, že celková čísla za letošní rok budou výrazně vyšší než za ten loňský. „Přinejmenším v EU si ve srovnání s jinými státy vedeme lépe, vymáháme více, než je obvyklé,“ uvedl Kapitán.
Do jakého věku se platí alimenty?
Základní pravidlo zní takto: Rodič je povinen platit alimenty do té doby, dokud se není schopno dítě samo živit. Podstatné je, že nikde není odkaz na věk dítěte – zletilost v tomto nehraje žádnou roli, ale ani hranice 26 let. Dítě může studovat na vysoké škole nebo může školy střídat bez zdárného ukončení. Na druhé straně, pokud dítě ukončí školní docházku dříve než v osmnácti letech a začne pracovat, pak může výplata alimentů skončit ještě před osmnáctým rokem.
Existuje také možnost, že by se úřad mohl obrátit na evropskou komisi se stížností na konkrétní zemi. K tomu ale zatím v praxi nedošlo. Protože se případy neúspěšného vymáhání alimentů v Evropské unii množí, bude se fungováním výběru výživného zabývat i Brusel.
Jenže neplacení alimentů ze strany rodičů má dopad i na státní kasu. Ti, co mají na peníze nárok, se mnohdy ocitají ve špatné finanční situaci a pomoc chtějí od státu v podobě dávek. „Předložíme návrh zákona o zálohovaném výživném, který by vlastně měl to výživné těm rodičům, kterým chybí, nějakým způsobem, nahradit. Existuje myšlenka, že by stát od těch, co to platit mají, pak peníze vymáhal,“ řekla Michaela Marksová (ČSSD).
Stejně jako matky nebo otcové posílají alimenty do Česka, posílají je rodiče i opačným směrem. V poslední době úřad zaznamenal nárůst - letos je to už přes osm milionů. Nejvíce alimentů putuje z Česka na Slovensko a do Polska.
Mimo manželství se ročně narodí skoro 50 00 dětí
Stále více dětí se také rodí mimo manželství. Ze statistiky vychází, že mimo manželství se u nás v současnosti narodí zhruba 42 procent dětí, počátkem 60. let to přitom bylo jen necelých pět procent.
