Praha - Ve věku dvaaosmdesáti let zemřel včera Věněk Šilhán, politik, ekonom a jedna z výrazných osobností pražského jara 1968. „Věňkův odchod je symbol odchodu jedné generace,“ poznamenal Valtr Komárek. Do politiky se Šilhán zapojil i po sametové revoluci. Spoluzakládal Občanské fórum a stal se členem tehdejšího federálního parlamentu. Byl také prvním polistopadovým rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. „Žádná politická reforma se nepovede, pokud nebude doprovázena reformami politického charakteru, tedy reformami politické moci, její struktury, jejího vlivu,“ řekl loni v České televizi v souvislosti s rokem 1968.
Zemřel Věněk Šilhán, jedna z významných osobností pražského jara
Věněk Šilhán se narodil 12. února 1927 v Kněževsi na Rakovnicku. Vyučil se zámečníkem a v roce 1945 nastoupil do Mannesmannových závodů v Chomutově jako kvalifikovaný dělník. Rok nato se stal členem komunistické strany.
V roce 1953 absolvoval Vysokou školu politických a hospodářských věd v Praze a následně vědeckou aspiranturu v tehdejším Leningradě. Později působil jako pedagog na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze, kde v roce 1966 získal profesuru. V letech 1958 až 1962 byl prorektorem VŠE.
Víra slušného člověka ve svou lidskou povinnost
Ve druhé polovině 60. let se Šilhán účastnil ekonomické a politické reformy v tehdejším Československu. Člen pražského městského výboru KSČ z přelomu let 1968 a 1969 byl jedním z organizátorů takzvaného vysočanského sjezdu komunistické strany, který odsoudil sovětskou invazi a zvolil nové vedení strany. „Byla to, řekl bych, ohromná víra slušného člověka ve svoji lidskou povinnost, a on ji konal,“ uvedl o Šilhánovi Valtr Komárek.
Normalizace znamenala pro Věňka Šilhána vyloučení z KSČ a odchod z veřejného života. Dvacet let musel pracovat v dělnických profesích. Patřil k lidem, kteří jako první podepsali Chartu 77.
Spoluzakladatel Občanského fóra
Do politiky se aktivně vrátil po roce 1989 - patřil ke spoluzakladatelům Občanského fóra. Zvolen byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
V roce 1990 se vrátil na VŠE, kde působil rok jako rektor. Po ukončení svých aktivit na VŠE se Šilhán stal předsedou představenstva sklářské firmy Preciosa a v roce 1995 předsedou správní rady Nadace Preciosa, jedné z prvních nadací v českém průmyslu. Byl spoluautorem řady knih, autorem mnoha článků, statí a vysokoškolských učebnic v oboru ekonomie.