Praha – Na slavnosti k výročí vzniku Československé republiky na Pražském hradě budou opět chybět rektoři některých vysokých škol. Stejně jako loni nedostal pozvánku rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek ani hlava Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer, upozornily Lidové noviny. Loni prezident Miloš Zeman vyvolal nepozváním Mikuláše Beka roztržku s rektorskou konferencí, na protest proti opominutí Masarykovy univerzity odřekli svoji účast na oslavě 28. října i představitelé mnoha dalších vysokých škol. Prezident vysvětlil své počínání tím, že ho rektoři urazili. Rektoři považují Zemanův krok za nedůstojný.
Na slavnosti k 28. říjnu bude letos – stejně jako loni – chybět část rektorů. Loni neobdrželi pozvánku rektoři Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity. Miloš Zeman hovořil o „urážce hlavy státu“. Údajné urážky souvisely s tím, že prezident v Brně nemohl vystoupit před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny a že se budějovický rektor nezúčastnil jmenování profesorů, při kterém Miloš Zeman odmítl jmenovat Martina C. Putnu.
Důvody zřejmě přetrvaly – navzdory ostré kritice, kterou si loni vysloužil, Hrad dva rektory opět nepozval. „Pozvánka mi nepřišla,“ řekl Lidovým novinám Mikuláš Bek, stejně hovořil i Libor Grubhoffer. Někteří další rektoři, ale i další očekávaní hosté – členové vlády či předsedové parlamentních politických stran – naopak potvrdili, že pozvánky mají. „Celkem přivítáme asi tisíc lidí,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který se nechtěl vyjádřit k jednotlivým pozváním s tím, že rektoři všeobecně by na slavnosti chybět neměli.
Účast zástupců vysokých škol ve Vladislavském sále Hradu považují rektoři za vyjádření úcty vůči České republice a vyznamenaným osobnostem. S přístupem prezidenta proto zásadně nesouhlasí. Kolik zástupců vysokých škol za týden na Hrad přijde předseda konference a rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima odmítl sdělit. Loni Zemanovo pozvání odmítlo 20 z 28 rektorů veřejných a státních vysokých škol.
- "Oslavy výročí 28. října nepovažujeme za soukromou akci, ale oficiální, vysoce reprezentativní shromáždění, a okruh zvaných hostů by proto neměl být ovlivňován případnými neshodami z minulosti."
Odplata za urážku přetrvává
Vlna kritiky, která se loni po vynechání části rektorů snesla na prezidentovu hlavu, vycházela především z toho, že se rektoři slavnosti neúčastní jako fyzické osoby, nýbrž jako představitelé univerzit. Opominutím Mikuláše Beka tak Miloš Zeman opovrhl celou Masarykovou univerzitou, jejíž založení přitom bylo úzce spjato se vznikem Československa a osobou jeho prvního prezidenta.
Sám Bek vysvětlil své vynechání při zasílání pozvánek tím, že nedlouho předtím nenechal prezidenta vystoupit před studenty ekonomie, což Zeman potvrdil. Šlo o předvolební období, rektor poukázal, že Zeman tehdy vystupoval v kampani jako čestný předseda jedné z kandidujících stran. „Jeho tvář na nás shlíží z volebních billboardů této strany. Jeho vystoupení na půdě univerzity v době volební kampaně by bylo jasným narušením principu politické neutrality univerzity vůči soutěži demokratických stran o přízeň voličů, studentů a zaměstnanců univerzity,“ napsal tehdy Bek v textu určeném akademické obci, který zveřejnil na univerzitním portálu. Zeman své odmítnutí považoval za urážku: „Jestliže tedy pan rektor Masarykovy univerzity prohlásil, že zakázal moji přednášku na této univerzitě, o kterou jsem mimochodem nepožádal já, ale Jihomoravský kraj, z důvodů, že bych tam prováděl předvolební agitaci, považuji to za urážku hlavy státu a na tuto urážku jsem reagoval jeho nepozváním.“
Libor Grubhoffer se dostal do střetu s prezidentem loni na jaře, kdy se nezúčastnil slavnostního jmenování profesorů, když na něm Zeman odmítl jmenovat Martina C. Putnu. „Jestliže někdo odmítne jedno pozvání, je zcela jasné, že není pozván podruhé,“ zdůvodnil Zeman Grubhofferovo nepozvání.
Poté, co vyšlo najevo, že nebyli pozváni Mikuláš Beka a Libor Grubhoffer, odřekla účast i tehdejší hlava České konference rektorů a Univerzity Karlovy Václav Hampl i řada dalších rektorů. Někteří naopak na slavnost přišli, spor považovali za nedůstojný. Dorazili tak například představitelé Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Akademie výtvarných umění a také hlavy obou státních vysokých škol.
