Zeman podpořil kroužkování, chce snížit počet preferenčních hlasů

Praha - Prezident Miloš Zeman by chtěl změnit volební systém. Senátorům doporučil snížit počet preferenčních hlasů při volbách do Poslanecké sněmovny z pěti na tři procenta. Chce zvýšit i počet volebních krajů, aby se kandidáti na poslance museli více snažit. Uvedl to při projevu v Senátu, který navštívil poprvé od svého nástupu do funkce. Členy horní komory požádal, aby o návrhu přemýšleli: „Velmi bych si přál, abych v Senátu našel oporu a spojence v této, ale i v dalších věcech, právě proto, že jsem se senátory spřízněn volbou.“ Připustil ale, že větší problém bude s podporou poslanců. Ti už se nechali slyšet, že změna volebního systému pro příští volby není reálná. Debatu o úpravách ale nevylučují. Prezident senátory informoval i o své snaze doplnit Ústavní soud. Předpokládá, že jména předloží ve druhé polovině příštího týdne.

Snížení počtu preferenčních hlasů by podle Zemana našemu volebnímu systému velmi prospělo. Občané by tak měli větší participaci na politickém dění. „Chtěl bych vás ale varovat před návrhem, který naštěstí v Senátu už jednou neprošel, snížit toto preferenční procento na nulu. Do Poslanecké sněmovny by pak byli vybíráni pouze občané z velkých měst a zastoupení menších a středních obcí by kleslo na nulu.“ Zeman se tak nepřímo opět opřel do Jiřího Dienstbiera, který úplné zrušení preferenčních hlasů neúspěšně prosazoval. „Vždycky je dobré nějaké návrhy, než je předložíme, trošku domyslet, pokud máme čím,“ poznamenal prezident.

Lidé by měli mít možnost vybírat i napříč kandidátkami

Zvýšení počtu volebních krajů by podle Zemana umožnilo kandidátům, aby svůj obvod stihli celý objet a seznámili voliče s programem. Dnes je podle Zemana na kandidátce do sněmovny průměrně padesát jmen. „Když si představíte, že v kraji kandiduje dvacet stran či hnutí, tak máte tisíc kandidátů. Sami si položte otázku, kolik z nich lidé skutečně znají… Je to tak trochu podvod na voličích, protože jsou nuceni, aby vybírali z anonymních kandidátů, které v životě neviděli.“

Zeman mluví už delší dobu i o panašování, tedy výběru napříč kandidátkami. „Už jsem se setkal s téměř jednomyslným odporem všech politických stran proti této myšlence,“ podotkl s tím, že důvody odporu přitom plně chápe, protože strany podle něj mají zájem umísťovat na kandidátky i lidi, o kterých nikdo nic neví. „Vytváří to i nepříjemný tlak na všechny politické strany, aby do čela svých kandidátek dávaly skutečné osobnosti, a ne - kdysi, když jsem nebyl prezident, bych řekl 'šedivé myši', dnes musím volit zdvořilejší terminologii - lidi bez výrazných osobnostních rysů,“ poznamenal. 

Zde ale prezident zřejmě narazí, proti panašování je například místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Jestliže si vyberu jednoho zprava, zleva, ze středu a někoho úplně zezadu, tak samozřejmě s tím člověkem budu velmi komplikovaně hledat průsečík programů,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi.

Miloš Zeman a Milan Štěch
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Zeman: Veto je alibismus a výraz zoufalství

Zeman hned v úvodu svého projevu také zopakoval, že u příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa v Praze podepíše 3. dubna takzvaný evropský stabilizační pakt. Stejně jako při středeční návštěvě vlády rovněž uvedl, že nechce zbytečně vetovat žádné zákony: „Veto je podle mého názoru alibismus, veto je výraz jakéhosi zoufalství. Veto je také důkaz toho, že prezident republiky se nesnažil s oběma komorami parlamentu před svým vetem řádně diskutovat.“ 

U jmenování ústavních soudců se podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) vynořila z širšího okruhu kandidátů čtyři jména: „Jsou to osoby, za které je možné, jak se říká, dát ruku do ohně. Zejména v otázce jejich profesionální činnosti.“ Štěch chce dnes nebo v pátek jednat s předsedy senátorských klubů, aby pro navrhované doplnění soudu získal co největší podporu. „Potřebujeme, aby byl Ústavní soud co nejdříve doplněn. Neboť je avizováno, že jsou připraveny další návrhy k Ústavnímu soudu, které chceme, aby posoudil,“ dodal. Přemysl Sobotka (ODS) věří, že Zeman dokáže předjednat doplnění soudu napříč politickým spektrem. Doplnění by se podle něj mělo uskutečnit urychleně.

Zeman a senátoři, kteří ho podpořili při prezidentských volbách
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Desítka nejvěrnějších šla se Zemanem i na oběd

Prezidenta dnes uvítaly v zaplněném sále fanfáry ze Smetanovy Libuše. Senátoři pak pozdravili hlavu státu povstáním a potleskem. Desítka senátorů, kteří Zemanovi loni v květnu podepsali nominaci do přímé volby, šla s prezidentem i na společný oběd. Podávala se kachní prsa se zelím a knedlíkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.