Česká Třebová - Stranu zelených dál povede Ondřej Liška. Na sjezdu dostal podporu od 106 delegátů. Jeho vyzyvatele Martina Bursíka podpořilo 70 členů strany. Proti Bursíkovi na kongresu ostře vystoupil člen předsednictva Matěj Stropnický. Označil ho za lobbistu některých zájmových skupin. Na jednom se ale zelení shodují. Chtějí se pokusit o návrat do sněmovny, a to bez jakýchkoliv střetů uvnitř strany.
Zelené dál povede Liška, strana chystá návrat do velké politiky
Strana zelených podle Lišky chystá návrat do velké politiky. Vytvoří proto stínovou vládu, která se bude mnohem aktivněji vyjadřovat k současným problémům a politickým tématům. S pomocí svých senátorů pak zelení chtějí prosadit zákony, které se například věnují zprůhlednění financování politických stran. Zklamaný Bursík Liškovi pogratuloval. Řekl, že stranu bude dál podporovat, a nikoliv ji rozdělovat. Bude se ucházet i o místa v předsednictvu strany, což by uvítal i Liška. „Náš zápas byl v mnoha ohledech kultivovanější než kdykoli předtím a věřím, že je to snad důkaz, že se v politické kultuře posouváme dále a můžeme být věrohodnější i navenek,“ uvedl nový předseda.
První místopředsedkyní strany se stala Pavla Brady, náměstkyně opavského primátora. Zelení budou dnes večer volit ještě dva místopředsedy a tři členy předsednictva. Jedním z kandidátů je i Matěj Stropnický.
Ondřej Liška: „Myslím, že zelení prožívají restart, a doufám, že to bude i comeback. Cítím, že ta strana je podstatně silnější, jednotnější a sebevědomější než v předchozích letech. To je nejlepší východisko pro to, abychom v nejbližších volbách uspěli.“
Liška ve svém projevu před volbou řekl, že chce budovat stranu silných osobností, která nebude závislá pouze na jediném člověku. S trochou nadsázky zmínil, že je třeba oslovit i voliče „pirátské generace“. Zelení by jim podle něj měli vysvětlovat například to, že proud, který pohání jejich počítače, nesmí být vykoupen zničenou krajinou. Mluvil také o větším podílu občanů na rozhodování, jasných pravidlech pro politické strany nebo konci zneužívání státu. Bursíkovi vytýkal, že se stáhnul z čela strany v době, kdy zelení po ztrátě voličské přízně přišli o státní dotaci a zápasili s finančními problémy. Uvádí, že se za jeho vedení podařilo stranu finančně stabilizovat.
Bursík: Zelení by měli oslovit voliče Věcí veřejných nebo TOP 09
Martin Bursík vidí základ úspěchu v obhajobě toho, co už strana dokázala v Topolánkově vládě. V Česku se pak podle něj vede frontální útok na obnovitelné zdroje a Strana zelených jen nečinně přihlíží. Pro srovnání zmínil zelené v Německu, kteří dokáží oslovit voliče levice i pravice. V České republice by podle něj strana měla oslovit voliče Věcí veřejných nebo TOP 09. Varoval ale před posunem zelených doleva, což vyčítá dosavadnímu vedení v čele s Ondřejem Liškou. Liška ale reagoval slovy, že na pravici nevidí pro Stranu zelených žádný koaliční potenciál.
Martin Bursík: „Je naprosto nezbytné vydefinovat vztah Strany zelených ke komunistům. Budu navrhovat sjezdu, aby přijal usnesení, že Strana zelených, když se dostane do parlamentu, a já tomu věřím, nebude v žádném případě podporovat vládu, jejíž součástí by byli komunisté.“
Martin Bursík v roce 2006 přivedl na základě výsledků voleb zelené do sněmovny a potažmo i do vlády premiéra a tehdejšího šéfa ODS Mirka Topolánka. Ve druhém Topolánkově kabinetu zastával funkci ministra životního prostředí. Na svou funkci rezignoval v roce 2009 po neúspěšných volbách do Evropského parlamentu, kde zelení získali jen něco málo přes dvě procenta. Vedení se poté ujal 1. místopředseda strany Ondřej Liška. Svůj post obhájil i na sjezdu v roce 2010.
Zelení vypadli z nejvyšší politiky po sněmovních volbách v roce 2010, kdy nepřekročili pětiprocentní hranici, a nedostali se tak do sněmovny. V letošních podzimních senátních volbách uspěla v Brně bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která kandidovala za SZ. Zelení společně s KDU-ČSL a Pirátskou stranou podporovali také úspěšnou kandidaturu Libora Michálka v Praze 2.