Spory o církevní restituce se nyní přesunuly k otázce, zda je zdanit či nikoli. Iniciátorem diskuse je jihočeský hejtman Jiří Zimola z ČSSD a nápad se líbí i ministru financí Andreji Babišovi (ANO), který rozporuje výpočet náhrad, které by měly církve dostat za nevydaný majetek. V případě, že by zákon o zdanění náhrad prošel, mohla by se církv obrátit na Ústavní soud. V pořadu 90' ČT 24 to uvedl ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha.
Zdanění restitucí by šlo žalovat, míní ekonom Arcibiskupství pražského
90’ ČT24: Jak (ne)zdanit církevní restituce (zdroj: ČT24)
Zákon je postaven na zásadě, že církvím se vydává pouze majetek státu. Současně ale zakotvuje zásadu, že církve mohou požádat soud, aby přezkoumal, zda určitý majetek v mezidobí od roku 1991 do současné doby nepřešel ze státu na jiné subjekty v rozporu s blokačním paragrafem. Neschopnost politické reprezentace přijmout na začátku 90. let nějaký zákon, který by vyřešil otázku církevních restitucí, vyústila v nutnost majetek zablokovat. Nesměl být ze státu převáděn na jiné osoby. Empiricky ale víme, že se tak dělo.
Lidovci a sociální demokraté jsou k Zimolově nápadu skeptičtí, nebo ho vysloveně odmítají, a tak jednotné stanovisko vláda nepřijala. Rozhodnout by měl parlament. Kraje současně čekají do září, zda církev začne stahovat žaloby na kraje kvůli restitucím, jak slíbila. Nároky církví jsou podle analýzy, kterou si nechaly vypracovat, neoprávněné.
Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zmíněného zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat finanční náhradu 59 miliard korun, navyšovaných o inflaci.
Letos se jedná o více než dvě miliardy korun, a právě tuto náhradu chce Jihočeský kraj zdanit – reagoval tak na stovky žalob, jimiž se církevní subjekty domáhají sporných objektů. Cílem návrhu je podle autorů z týmu hejtmana Zimoly narovnání postavení státu, církví a náboženských společností tak, jako to bylo v případě jiných restituentů.
Církev zdůvodňuje žaloby pochybnostmi, zda se stát nárokovaného majetku opravdu zbavil. Církve podaly přes 870 žalob, kterými se dožadují krajských, obecních i soukromých nemovitostí. Jde například o hrad Sovinec, který patří Moravskoslezskému kraji, bruntálský zámek nebo budovy střední školy v Českých Budějovicích.
Zdanění je nesmysl, říká Benda
Ekonom pražského arcibiskupství Karel Štícha v pořadu 90' ČT 24 konstatoval, že zdanění náhrad by se promítlo do hospodaření církví. „Seriózní partner dohody dodržuje,“ utrousil na stranu státu. Pokud by ke zdanění došlo, bylo by podle Šíchy možné obrátit se s žalobou k Ústavnímu soudu.
„Nedokážu si představit jiné rozhodnutí než zrušení takového zákona,“ souhlasí se Štíchou i odborník na majetkové vyrovnání s církvemi Jakub Kříž. Podle advokáta by totiž takový zákon musel mít zpětnou účinnost. „To je v demokratických podmínkách přípustné pouze ve velmi výjimečných případech,“ vysvětlil.
„Zdanění náhrady, která je vyplácená za ukradený majetek, je úplný nesmysl,“ soudí místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Krom toho je podle něj takový záměr i v rozporu se zákonem, s uzavřenými smlouvami a Ústavní soud by ho musel zrušit. „Jedná se o čistě populistický krok,“ domnívá se.
obrázek
Hašek chce, aby církev stáhla žaloby na města
Kritici v čele se Zimolou naopak tvrdí, že náhrady, které má církev za nevydaný majetek dostat, byly významně nadhodnoceny. Podle předsedy Asociace krajů ČR Michala Haška (ČSSD) je dalším problémem, že „církev nedodržovala vlastní smlouvu, kterou podepsala s tehdejší vládou (Petra Nečase), a že žaluje nad rámec zákona také města, obce a kraje,“ vysvětlil.
Poté, co církev slíbila, že žaloby na kraje stáhne, Hašek chce, aby se stejně zachovala i vůči městům a obcím. „Podle nás nemají oporu v zákoně. Jsme připraveni pomáhat městům a obcím v boji proti takovýmto žalobám církví, protože jsou nesmyslné. Jsou nemravné,“ pohoršil se jihomoravský hejtman.
V civilní smlouvě podepsané jak státem, tak církvemi, bylo jasně deklarováno, že přijetím zákona končí jakékoliv nároky církví a nebudou do budoucna vznášeny. A najednou se tu objevují stovky žalob. Došlo k velkorysé finanční náhradě, můžeme si o ní myslet ledacos, bohužel prošla testem Ústavního soudu. Kraje měly jako řádní hospodáři jasný úkol – obhájit veřejný majetek.
Smlouva obsahuje deklaraci, kterou zmínil pan hejtman Hašek, a sice že církve nebudou vznášet další nároky nad rámec zákona. To, co je v argumentaci pana Haška nekorektní, je, když tvrdí, že žaloby na určení vlastnictví jsou žalobami nad rámec zákona. Nejsou, protože zákon s nimi výslovně počítá.
Šéf lidovců cítí pachuť antisemitismu
Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se kvůli nejnovějšímu sporu o církevní restituce opět dostal do sporu s Andrejem Babišem. „Buď nemluví pravdu a dělá to záměrně z populistických důvodů, anebo není kompetentní,“ prohlásil o ministru financí. „Je otázka, co je horší. Pro voliče a pro českou společnost,“ dodal.
Bělobrádek v Interview ČT24 o církevních restitucích (zdroj: ČT24)
V SMS zprávě pro server Novinky.cz navíc uvedl, že z diskusí o zdanění náhrad cítí „pachuť antisemitismu“. V pořadu Interview ČT24 uvedl, že se tak vyjádřil proto, že návrh by výrazně poškodil Federaci židovských obcí. Na dotaz moderátorky uvedl, že Andreje Babiše z antisemitismu nepodezřívá. Své tvrzení však zároveň rozhodně nepovažuje za přehnané. Babiš Bělobrádkův výrok označil za nesmysl.
- Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes 5000 a týkaly se více než 100 000 pozemků, téměř 2000 staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíce žádostí dostaly Lesy ČR a Státní pozemkový úřad. Především zpočátku se státu nedařilo plnit půlroční zákonnou lhůtu na uzavření dohod o vydání majetku.
- Na konci roku 2014 zbývalo projednat 1494 nároků církví. S tím, jak bylo v roce 2015 projednáno více výzev, zvýšil se počet žalob, uvádí vládní výbor k dopadům zákona o církevních restitucích ve zprávě, kterou předložil vládě. SPÚ zbývá projednat 170 výzev ze 3501. Lesy ČR mají projednat ještě 62 z více než 2200 výzev. Na ministerstvu kultury je ještě 38 neprojednaných výzev.